Čína v reakci na narušené dodávky ropy způsobené válkou v Íránu vyzvala své hlavní energetické společnosti k navýšení domácí těžby ropy a zemního plynu, rozšíření průzkumných aktivit a budování strategických zásobovacích základen. Peking si uvědomuje, že ani rozsáhlé strategické rezervy nemohou dlouhodobě nahradit stabilní dovoz energie.
Díky obrovským zásobám ropy, které si vytvořila v období nižších cen, zvládla Čína energetickou krizi lépe než většina ostatních dovozců. Po vypuknutí konfliktu mohla výrazně omezit dovoz a čerpat ropu ze skladů, čímž se vyhnula nákupům za vysoké ceny. Přestože zásoby zůstávají na vysoké úrovni, země je již několik měsíců postupně využívá k pokrytí části domácí spotřeby, upozornil portál Oil Price.
Další komplikací je praktické zastavení dodávek levnější íránské ropy, která byla důležitým zdrojem zejména pro čínské nezávislé rafinérie. Ty nyní musí hledat dražší alternativy z jiných regionů, často za vyšších přepravních nákladů. Čína proto posiluje energetickou spolupráci s Ruskem, avšak ani ruské dodávky nemohou plně vyřešit rostoucí potřebu dovozu.
Přestože Čína v posledních letech dosáhla rekordní těžby ropy i zemního plynu, zůstává silně závislá na zahraničních dodávkách. Další růst domácí produkce je navíc stále nákladnější, protože se soustředí na technicky složité projekty, jako jsou hlubokomořská naleziště, nekonvenční zdroje či těžba ze stárnoucích polí.
Peking proto vnímá rozvoj domácí těžby jako otázku energetické bezpečnosti. Vyšší domácí produkce společně se strategickými zásobami a širší diverzifikací dodavatelů má Číně pomoci snížit závislost na výkyvech světových trhů a poskytnout větší flexibilitu v obdobích vysokých cen nebo narušených dodávek. Krátkodobě však země zůstane největším světovým dovozcem ropy a bez zahraničních zdrojů se neobejde.
Celý článek najdete zde v angličtině.