Zdá se, že nyní žijeme v období přechodu, jako byla 30. a 70. léta, ačkoliv ve velmi odlišném historickém kontextu.
Brazilský profesor Roberto AZ Borghi píše pro Social Europe o tom, jak Velká recese, od jejíhož vypuknutí uplyne letos deset let, změnila světovou ekonomiku.
Deset let po vypuknutí největší krize od Velké deprese je na místě otázka: co se ve světové ekonomice změnilo? Někteří píší o návratu k normálu, k „business as usual“. Je to částečně pravda, když uvážíme záchrany bank a vládní intervence. Rychlé oživení ve finančním sektoru bylo jádrem současné krize, beze změn v regulatorním rámci.
Ale když si horizont trošku rozšíříme, říká Borghi, pak vidíme důležité známky změn. Z dlouhodobého hlediska nemohou být ignorovány, i když se nyní možná nejeví tak radikální. Jsou vidět skrze ekonomické, sociální a politické napětí, které zesiluje po celém světě.
Už není možné přemýšlet o světové ekonomice a možnostech rozvoje z čistě ekonomického hlediska, sociální témata a témata životního prostředí najdeme jak v praktické, tak teoretické agendě. Sociální rovnost a ekologická udržitelnost jsou dvě témata, která sice přišla opožděně, ale už nezmizí. Krize ukázala, jak nerovně jsou zisky z příjmů distribuovány i ve vyspělých společnostech, a výrobní metody a spotřební zvyklosti se ukázaly být neefektivní vzhledem k nákladům a rizikům klimatické změny.
I z čistě ekonomického pohledu platí, že časy vysokého ekonomického růstu a dynamického světového obchodu z počátku 20. století už skončily. Pokrizové podmínky jsou výrazně jiné, než předkrizový svět. Nástup Číny jako globální ekonomické supervelmoci, včetně její kapacity být rivalem USA, je jasný důkaz změn.
Nárůst radikálního politického vůdcovství, i když demokraticky zvoleného, je také znakem měnící se doby, jako ostatně i jindy v dějinách. Deziluze, které krize vyjevila, vedly ke zpochybňování statu quo. A z velké míry to jsou konzervativní a nacionalistické politické síly, které získaly sílu, především díky spornému protiglobalizačnímu diskurzu. Je pravda, myslí si Borghi, že krize ukázala chyby v globalizaci, především nerovnou a asymetrickou povahu mezi zeměmi a uvnitř zemí, ale to neznamená, že správnou reakcí je přijmout politiku „ožebrač svého souseda“. Zvolení Trumpa a Brexit by měly být chápány v tomto kontextu.
Ale když zájmy jednotlivých zemí převáží nad kolektivními zájmy, pak se mezinárodní řád posune blíže k neřádu, k chaosu. Lekce z minulosti jsou nejspíš zapomenuty, především s ohledem na potřebu spolupráce a centralizovaného úsilí a vidíme spíš mezinárodní fragmentaci. Aktuální americký krok směrem ke zvýšení cel na některé zboží a čínská odpověď jsou příklady politického rozhodnutí, které dodává světovému řádu nestabilitu. Dalším případem je eskalující napětí mezi USA a Ruskem týkající se Sýrie, které připomíná tragické epizody ze studené války. Obchodní války a potenciální konflikty jsou znovu v mezinárodní agendě, což vyžaduje od lídrů mocných zemí opatrnost a rozumná rozhodnutí.
Když do tohoto kontextu započítáme odhadované dopady čtvrté průmyslové revoluce v ekonomice i sociální oblasti, dostaneme mnohem méně jisté mezinárodní scénáře. Jen několik zemí a firem má technologický náskok, který může být disruptivní, velká většina lidí je stále na okraji toho procesu. Kromě Číny mají nízko a středně příjmové země daleko k tomu, aby mohly dohnat rozvoj nových technologií autonomní a participativní cestou.
Zdá se být stále jasnější, že žijeme v období přechodu, jako byla 30. a 70. léta, ačkoliv ve velmi odlišném historickém kontextu. Přechod do něčeho, nevíme čeho, ani netušíme dopady probíhající transformace. Podobná přechodná období často vyústila do radikálně nového ekonomického pořádku pro další dekády, například brettonwoodský systém nebo neoliberální řád.
Zatímco krize je příležitostí ke změně, rostoucí nejistoty se přetvářejí do destabilizujících sil a možných konfliktů. Je tedy potřeba být opatrní a vědomi si toho, že současná rozhodnutí, která činí naši političtí představitelné, někdy údajně v národním zájmu, tvoří, nebo ničí budoucí svět, v němž budeme žít.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.