Bez vědomí prezidenta a ministerstva zahraničí požádalo v dokumentu, který se dostal na veřejnost, polské ministerstvo obrany USA o umístění vojenské základny na svém území. Země chce zaplatit až 2 miliardy dolarů, aby byl nápad pro USA „ekonomicky efektivní“.
Hlavním důvodem, proč si Polsko přeje stálou americkou základnu, má být strach z Ruska, napsal článek POLITICO. Za případnou stálou vojenskou přítomnost USA je ochotno zaplatit až 2 miliardy dolarů. Tato nabídka je odrazem dlouhodobé snahy Polska posilovat bezpečnostní spolupráci s USA a mít na svém území americké vojáky. Tyto pokusy sahají až do roku 1999, kdy se Polsko stalo členem NATO. Nyní je posílila ruská anexe Krymu a postoje Ruska k NATO.
Tato iniciativa, která se objevila na veřejnosti asi měsíc před summitem NATO v Bruselu, Rusko rozzlobí a také vyvolá skepticismus u dalších zemí, které se snaží o zlepšení vztahů s Moskvou. Například jde o Itálii a Německo.
Podle oficiálního dokumentu polského ministerstva obrany jde o velmi jasnou a současnou potřebu, za kterou Polsko bude ochotno dát něco mezi 1,5 až 2 miliardami dolarů. V dokumentu se také píše, že Varšava chce sdílet výdaje na obranu a učinit americkou přítomnost v Polsku pro USA výhodnou z hlediska výdajů v době, kdy se Kongres obává nejistých časů pro státní rozpočet.
Administrativa Donalda Trumpa tlačí členské země k tomu, aby utrácely 2 % HDP na obranu, což je číslo, které Polsko roky plní.
Ministerstvo obrany potvrdilo, že dokument, který také obsahuje návrhy na konkrétní umístění amerických jednotek v Polsku je pravý a nejde o utajovaný materiál. V současnosti Polsko už hostí na rotační bázi jednotky USA a států NATO na svém území. Tyto jednotky se střídají mezi ním a třemi pobaltskými republikami.
Ukázalo se také, že dokument byl poslán do Spojených států, aniž by o něm měl nějaké povědomí prezident Polska Andrzej Duda, který je také nejvyšším velitelem armády. Nebyl také nijak konzultován s ministerstvem zahraničí. To podle ministerstva obrany nebylo potřeba.
Duda sice přišel z vládnoucí strany PiS, ale občas se s ní střetl v některých domácích tématech, jako byla například reforma soudního systému.
Někteří politici jako například Janusz Zemke, europoslanec ze skupiny Socialisté a Demokraté, kritizovali, že se dokument dostal na veřejnost. Podle Zemkeho se věc neměla zveřejňovat. Je tu prý rozdíl mezi otevřeností a naivitou.