Evropská komise se snaží o to rozdělit země V4 a izolovat tak především Polsko a Maďarsko. Soustředí se tedy na využití nového rozpočtu EU ve vztahu ke Slovensku a Česku tak, aby zasela spory do seskupení.
Brusel má novou strategii, jak zkrotit „rebely“ z visegrádské čtyřky – divide et impera, rozděl a panuj, napsal článek Matthewa Karnitschniga pro POLITICO. Komise se nyní snaží o to, dát klín mezi Polsko a Maďarsko na jedné straně a Česko a Slovensko na straně druhé. Podle diplomatů z regionu se Komise snaží využít současné přípravy rozpočtu a zasít tak rozpory mezi členy V4. Pokud by se to zdařilo, bylo by Polsko a Maďarsko, které vidí establishment v západní Evropě jako vyděděnce, ještě izolovanější.
Evropská komise v práci nad rozpočtem Praze a Bratislavě naznačila, že není v jejich zájmu se více spojovat s Maďarskem a Polskem s ohledem na chystané škrty ve fondech.
Brusel to měl doposud se skupinou V4 jednoduché, protože zájmy jednotlivých členů uskupení, které vzniklo v roce 1991, se dost odlišovaly a pro Brusel bylo jednoduché je rozdělit proti sobě. Tyto rozdíly byly ostatně patrné i nyní na jednání think tanku Globsec v Bratislavě. Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz zde varoval, že návrhy na další integraci v rámci EU, jaké navrhuje například Emmanuel Macron, by byl způsob, jak lidu vnucovat vůli elit. Ostatní členové z regionu byli opatrnější ohledně hledání mezivládní alternativy integraci. Například Ivan Korčok, slovenský státní sekretář pro evropské záležitosti, řekl, že by byl ostražitější. Mezivládní je dnes přitažlivé, ale pro malé státy by to byl problém, míní. A to ve vztahu k velkým zemím.
V4 tak spojuje především otázka migrace, kde všichni členové stojí proti kvótám. Zde mají ale podporu také jiných zemí, včetně několika na jihu EU.
Mnohem kritičtější problém pro Komisi je otázka právního státu v regionu. Zde je už návrh, že nedodržení „právního státu“ a jeho pravidel povede k suspendování rozpočtových prostředků. Navazuje na návrh Komise zavést sankce proti Polsku za jeho reformu soudnictví. Pokud by k tomu došlo, nemělo by Polsko hlasovací právo v EU. Něco takového se ale nejspíš nestane, protože to vyžaduje souhlas všech členských zemí EU. Maďarsko slibuje, že by návrh vetovalo. Nicméně někteří v Bruselu věří v to, že Orbánova neliberální demokracie je jen bouře ve sklenici vody, protože Maďarsko se z 55 % spoléhá na peníze z EU.
Politici z Česka a Slovenska dali už najevo, že se nebudou obětovat pro Polsko a Maďarsko. Obě země se spoléhají na investice EU – v případě Slovenska činí 55 % veřejných investic, v případě Česka 43 %. Obě země mají také obavy ze svého postavení v EU, čelí populismu a problémům s korupcí. Zájmy Česka a Slovenska se stále více scházejí se zájmy Německa a Rakouska, a to víc než s Polskem a Maďarskem, píše dále článek. Platí to pak zvláště o Slovensku, které je v eurozóně. Obě země se stanou nejspíš v dalším rozpočtovém cyklu EU čistými plátci do rozpočtu.
Přes stále větší pozápadnění některých částí visegrádské skupiny, rozhodnutí Komise hrát s Polskem a Maďarskem na smeč, by mohlo selhat. Zvláště pak, pokud populistické prvky dokáží věc obrátit jako příklad strategie Bruselu prosadit si svoji moc nad regionem. To se podařilo právě v případě migračního tématu a znemožnilo to najít kompromis.
Milan Nič z Německé rady pro zahraniční otázky komentuje neschopnost Evropské komise se poučit z vlastních chyb slovy „Oni Východoevropanům nerozumějí“.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.