Pavel Gavlas pokračuje ve svém hodnocení politiky NATO v posledních letech. Jaké konkrétní akce provedla Aliance v posledních dvou letech? Odpovídá jim požadavek 2 % HDP na obranu?
První díl článku se můžete dočíst zde.
Úvodem je třeba říci, že vojáci mají svět rozdělený na válčiště. Evropa je podle ruské terminologie a chápání válčiště západní a dělí se ještě podle strategických směrů na severo-západní, západní a jihozápadní. Při hodnocení vývoje posledních dvou let tak budeme postupovat podle těchto pojmů.
Akce posledních dvou let (2016-17)
Hodnocení provedeme podle shora zmíněných strategických směrů. Napřed si ale shrneme „celoevropské“ informace:
- Americké modernizované jaderné pumy jsou nadále uskladněné v předsunutých skladech v Evropě: v Aviano a Ghedi Tore (It.), Incerlik (Tur.), ale uvažuje se o přemístění do jiné země; jede o destinace Buchel (SRN), Klaine Brooqe (Bg.), Volkel (Hol.) a o ráže 170 a 45 kt, počet 180 – 200.
- Největší vojenský transport za posledních 20 let byl uskutečněn na podzim roku 2016, a to převozem 620 lodních kontejnerů z USA do Německa (Miesau).
- V roce 2016 prohlásila Evropská obranná agentura (EDA) vesmír strategickým cílem pro bezpečnost a obranu s využitím synergického efektu společných civilních a vojenských aktivit.
- NATO v roce 2017 ztrojnásobilo počet vojáků Sil rychlé reakce NATO na 40 tisíc a vytvořilo takzvané „hrotové síly“, které jsou připraveny dorazit na pomoc ohrožené členské zemi v řádu hodin.
- V loňském roce se počet amerických speciálních sil v Evropě „zečtyřnásobil“, a nyní jsou americké elitní jednotky umístěny v téměř každé zemi na západní hranici Ruska. Podle Michaela Weismana, oficiálního zástupce amerického velitelství speciálních sil v Evropě, v roce 2017 přemístily Spojené státy elitní jednotky do 21 evropských zemí. „Mimo Ruska a Běloruska provádíme společná cvičení prakticky se všemi evropskými státy,“ uvedl Weisman v The Nation 31.10.2017.
- V současné době uvažuje NATO o potřebě zkvalitnění silniční sítě a zesílení mostů tak, aby unesly i tankové kolony
- Součástí tohoto „boje“ Západu s Východem je samozřejmě i propagandistická válka a hybridní válka (Rusko je obviňováno z ovlivňování voleb v USA, V. Británii a jinde, údajně stojí za chemickými útoky v Sýrii, V. Británii atd.).
- V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i ekonomický tlak (válku), vyvolaný uvalováním sankcí, snahou znemožnit vybudování Nord Streamu II (Severní proud 2) a dodávat do Evropy americký břidlicový plyn a další. Bezpečnost je prostě mnohodimenzionální.
Severo-západní strategický směr (Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island):
Norsko (člen NATO):
- V roce 2017 provedlo NATO cvičení v doplňování techniky a zbraní. V Torndheimu, v šesti přírodních skladech (jeskyních), které obsluhuje 100 příslušníků norské a americké armády, je uložena výzbroj pro 15000 příslušníků Námořní pěchoty.
- Na arktickém ostrovu Varto (40 mil od poloostrova Kola) byla obnovena vojenská základna k pozorování ruských ponorek. Původní radar byl nahrazen moderním systémem Globus 3. Ačkoliv je obsluhována Nory, hotely ve Varto jsou plné amerických vědců, kteří oficiálně pozorují ptáky.
- V roce 2016 zakoupilo Norsko moderní systémy pro podporu dopravního managementu pro tři letecké základny (nové základny?)
Švédsko (neutrální stát):
- Americká armáda plánuje v případě válečné hrozby přesun námořní jednotky z Torndheim (Norsko) do Švédska (neutrálního). V roce 2016 byla uzavřena smlouva o možnosti přesunu vojsk NATO přes švédské území.
- Švédsko je členem jednotek NATO Rapid Reaction Forces (10 zemí NATO + Finsko, Švédsko). V rámci uskupení je vyčleněno 180 letounů Airbus A-400.
- V listopadu roku 2017 uskutečnilo Švédsko největší cvičení za posledních 20 let za účasti 20 tis. osob armád USA, Finska, Francie, Estonska, Norska a Dánska.
- Po dvanácti letech byla opět aktivována obrana na ostrově Gotland (kde je 350 bunkrů).
- Švédsko připravilo výzbroj a techniku pro rychlé rozvinutí dvou mechanizovaných brigád, staví dvě nové ponorky, modernizuje tanky a obrněnou techniku, od roku 2019 zavede nové Gripeny s výzbrojí raket vzduch-vzduch a rozmístí nové protiletadlové rakety.
- Od ledna 2018 zvyšuje stav armády o 4000 osob obnovením povinné vojenské služby (původně 20000 stálý stav a 32000 domobrana)
- Od ledna 2017 je ve Vaernes zřízena vojenská základna amerického námořnictva (300 osob).
- Švédsko plánuje pro nejbližších pět let zvýšit vojenské výdaje o 11%; USA jsou označeny jako klíčový partner.
Finsko (není člen NATO):
- Je ale stejně jako Švédsko, členem jednotek NATO Rapid Reaction Forces.
Dánsko (člen NATO):
- V roce 2017 prosadil dánský ministr obrany zvýšení počtů osob povolávaných do armády – kvůli ruské agresi; v královské Dánské vojenské akademii (RDDC) se začala vyučovat arabština, perština a ruština.
Island (člen NATO):
- Spojené státy znovu otevřely a modernizovaly základnu z doby 2.sv. války. Budou tam umístěny průzkumné a hlídkové letouny amerického vojenského námořnictva typu P-8 Poseidon.
Západní strategický směr (členové NATO)
Německo:
- Leden 2017 – zpráva New York Today – „NATO je připravené na válku s RF. V rámci „Operation Atlantic Resolve“ bylo přesunuto 2000 tanků ze skladů v Německu do východní Evropy a sklady v Německu byly doplněny 1600 tanky z Holandska.“
- Podzim 2016 – americká armáda převzala sklady v Dulmen, kde je výzbroj pro šest praporů a v roce 2017 hledala dvě nové lokality v severním Německu pro výstavbu základen pro 4000 vojáků (brigády?).
- VVP Hohenfels byl modernizován a jeho výcviková kapacita byla zvýšena na 60 000 osob ročně.
- V dubnu 2017 byl v Grafenwehru instalován nový radar AN/TPQ-53.
- V Německu zůstává nejvíce skladů veškeré techniky, munice a výzbroje pro spojenecká vojska v Evropě, zejména USA (Kaiserslautern, Ramstein, Spangdahlen, Germersheim, Pirmasens, Nahbollenhach a další).Jen v Kaiserslautern je 143.000 tun náhradních dílů, mostů, produktovodů aj.
Holandsko:
- V prosinci 2016 USA opět otevřely základnu Eigelshoven a skladují tam tankovou, obrněnou a dělostřeleckou techniku.
- Stávající základna Limburg byla v rámci možnosti rychlé intervence ve východní Evropě doplněna technikou – je tam uloženo 1600 tanků a další těžká obrněná technika, dělostřelectvo, munice.
Polsko:
- Je budováno stanoviště protiraketového štítu v Redzikovo s operační pohotovostí v roce 2018. Obsluha je americká (300 osob).
- V Powidzi má být do roku 2021 za 200 mil. USD vybudována nová pozemní a letecká základna se zásobami pro obrněnou divizi a v Novem Miaste byl obnoven provoz na tamním letišti pro potřeby americké armády.
- Byla provedena modernizace 3D radarů v Polsku, Maďarsku a Česku.
Lotyšsko:
- V roku 2017 se začal realizovat projekt Rail Baltic Railway – nové tratě za 5,79 mld.euro, z toho v Pobaltí za 422 mil. Zahájení v roce 2020. (Nová infrastruktura pro zásobování – v míru i ve válce.).
- Ve Venspils, Rezekve a Lielvarde byly v roce 2016 instalovány radary jak krátkého dosahu (PVO), tak dalekého dosahu (říjen 2016).
- V Adazi byla vybudována nová základna pro námořní pěchotu a v Lielvarte nová letecká základna a sklady PHM a munice.
Estonsko:
- V Tapa byla v říjnu 2016 otevřena nová základna (ERI projekt), včetně střelnice. Rovněž byla modernizována letecká základna Amari (vč. nové železnice).
Vytvoření nových základen a přesun koaličních jednotek do Pobaltí a Polska:
V červenci 2017 bylo dokončeno rozmístění čtyř vícenárodních bojových praporů v Pobaltí a v Polsku. Jde o součást opatření k odstrašení Ruska. Jejich přítomnost má odradit Moskvu od případných agresivních akcí a ubezpečit členské země na východní hranici. V každé ze zmíněných zemí je nyní rozmístěno zhruba 1 100 – 1 300 spojeneckých vojáků, kteří se budou po stanovené době (9 měsíců) střídat (rotace). V letech 2017 – 2018 jsou na základnách:
V Lotyšsku pod kanadským velením vojáci z Albánie, Itálie, Polska, Slovinska a Španělska.
V Estonsku velí praporu Britové a své vojáky tam vyslala Francie.
V Litvě pak pod německým velením jsou nasazeni vojáci z Belgie, Lucemburska, Nizozemska a Norska.
V Polsku pod velením Američanů působí vojáci z Rumunska a Británie.
V současné době se připravuje střídání, čeští vojáci mají být na základně v Litvě.
Jihozápadní směr (Balkán, Rumunsko, Bulharsko, Turecko):
Co nebylo realizováno:
Ve vodách Černého moře bylo v roku 2017 soustředěno kolem dvaceti válečných plavidel NATO, což je nejvyšší počet od roku 2008. Podle expertů byl veškerý majdanovský humbuk, navádění k evropské integraci a příslib vstupu do aliance, spojen jen s Krymem. V plánech americké armády byl duben 2014 údajně uváděn jako doba zahájení provozu na Krymu.
Američané plánovali, že umístí na poloostrově svůj systém protiraketové obrany, včetně systému Patriot, což by jim dovolilo kontrolovat nejen vzdušný prostor jihu Ruska, ale také blokovat starty ruských balistických raket na rozsáhlém území.
Když americký viceprezident Joe Biden americkým médiím vysvětloval, proč USA neuznávají ruský Krym a trvají na návratu poloostrova Ukrajině, řekl: „USA mají zájem o další rozvoj spolupráce s Ukrajinou, stejně jako Ukrajinci chtějí spolupracovat s USA. Klíčovým zájmem je pro nás Krym, který patřil do roku 2014 Ukrajině. Daný region mohl sloužit jako vynikající vojenská základna pro NATO a bezprostředně pro vojska USA. Pro nikoho není žádným tajemstvím, že Ukrajinci chtějí do NATO a my jsme připraveni vyjít Ukrajině v této otázce vstříc. Ale nyní je tento proces zmrazen kvůli konfliktu s Ruskem. Jakmile bude konfliktní situace vyřešena a Kyjev obnoví kontrolu všech regionů, zahájíme dialog o další západní integraci Ukrajiny“.
Je příznačné, že ještě před Majdanem se Američané začali o Krym zajímat. Už rok před událostmi na Majdanu v Kyjevě sestavili rozpočet na opravu několika budov v Sevastopolu a Simferopolu, kde počítali s umístěním štábních a zpravodajských jednotek. Vojenská letiště a posádky, které tehdy patřily Ukrajině, považovali za své vojenské objekty, dokonce poslali instrukce pro jejich rekonstrukci v souladu se standardy NATO, řekl v srpnu 2017 člen výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost Dmitrij Sablin. Na stránce pro zadávání veřejných zakázek Federal Business Opportunity, bylo možno oznámení o tomto výběrovém řízení nalézt. Referendum o osamostatnění a o včlenění Krymu do Ruska tyto plány překazila.
Co bylo realizováno?
Kosovo (není člen NATO):
- Camp Bond Steel je největší vojenská evropská základny americké armády, který byla otevřená po osamostatnění Kosova. Počet vojáků nebyl zveřejněn, ale denně spotřebuje 600 tis. gal. vody (což je 2270 m3 podle US, nebo 2700 m3 podle britského přepočtu). Pro srovnání: průměrná spotřeba vody v ČR na osobu a den (včetně průmyslu a zemědělství) činí okolo 100 litrů, v Praze o něco vyšší, průměrná evropská činí 150 – 160 l, Britové spotřebují až 340 l na osobu a den. Při spotřebě 300 l na osobu a den by to znamenalo, že na této základně je nejméně 7 570 osob.
Rumunsko, Bulharsko (členové NATO)
- V roce 2017 byla dokončena výstavba rumunské základny protiraketového štítu Evropy a uvedena do operační pohotovosti.
- V rumunské Craiově začala od listopadu 2017 působit další vícenárodní brigáda NATO.
- Aliance posílila námořní aktivity v Černém moři, kde v roce 2017 operovalo v rámci cvičení Sea-Shield 2017 celkem 16 hladinových bojových plavidel, 1 ponorka, 10 letounů a 3000 osob.
O Turecku nyní nehovoříme, jenom to, že se uvažuje odsunu jaderných pum z Incirliku a že je ve stadiu jakési „roztržky“ s NATO a sbližování s Ruskem. (viz odsun německého letectva z Incirliku, jednání o koupi ruského protiraketového systému S-400).
Tento dlouhý výčet (nikoliv analýza) ne všech opatření NATO realizovaných za poslední dva roky je uveden záměrně, aby si čtenář mohl udělat závěr – jakým směrem se ubírá výstavba ozbrojených sil NATO pod vedením USA a politiky America First. Podle mého hodnocení je to konfrontační trend a naše armáda má bojovat někde daleko mimo území Aliance. Nemyslím, že je to národní zájem ČR, i když podpora spojence (USA), aby si udržel své dominantní postavení (a my s ním), se může takovým zájmem jevit. Protože však taková podpora vede pravděpodobně k válce, je třeba hledat jinou cestu. Myslím, že občané o účast ve válce nestojí.
…
Závěr zní: 2 % HDP na obranu, de facto na budování expedičních jednotek, je příliš mnoho. Pochopil bych to, kdybychom chtěli vybudovat armádu k obraně vlastního území, jako např. Švýcaři. Takové hrozbě ale Česko zatím nečelí, i když nová a podstatně silnější migrační vlna, která v budoucnu může přijít, takovou hrozbou asi může představovat. Pak by byla 2 % namístě. To jsou ale dva různé cíle, dvě různé koncepce, výzbroj i výcvik.