Italský ministr vnitra Salvini svým radikálním krokem zahájil směřování k ochraně vnějších hranic EU jako nové evropské politice.
Tvrdá ruka podle italského ministra vnitra, to má být nová evropská uprchlická politika, píše rakouský list Kurier.
První byl Viktor Orbán a jeho hraniční plot. A teď je tu Matteo Salvini, který zavírá přístavy. Předseda Ligy říká, že „je to znamení, že se něco mění“. Náš cíl, pokračuje Salvini, je ochrana vnějších hranic EU a Itálie je evropská hranice.
Podle Říma to znamená, že loď, na níž je 600 lidí, se vykáže pryč. A německá záchranná loď Sea Watch, která je toho času u libyjských břehů bude další. Na italskou půdu se už další migrant z lodi nemá dostat.
Salvini sice sklidil velkou kritiku po celé Evropě, ale je nepřehlédnutelný. Radikální krok italského ministra vnitra dělí evropskou politiku ohledně otázky, jak dál migraci řešit. Takže plnou parou na ochranu vnějších hranic, což je přístup těch, kteří odmítají interní dělení uprchlíků a místo toho chtějí bojovat proti nelegální migraci.
Rakouská vláda se tímto směrem dala také. Maďarsko, Slovensko, Polsko a ČR už to také dlouho dělají. A stojí si na svém: když budou dost silné vnější hranice, pak se sem žádní ilegálové nedostanou. Žádosti o azyl je nejlépe podávat mimo EU, ve velkých táborech v Severní Africe. A odstrašit. Poselství, tvrdí Kurier, je jasné – nemá smysl vydávat se nelegálně do Evropy.
Pod značným tlakem předkládá Komise plány na rozvoj vnější ochrany, Frontex by z dnešních 1500 pracovníků měl jít na 10 000 lidí. Ilegálním přechodům hranic je třeba zabránit a vypátrat pašerácké bandy. Ale znalci hlavně v jižní Evropě mají pochyby: aby se hranice dala skutečně účinně chránit, chtělo by to 40 až 60 000 lidí, píše Kurier.
Prostředky se ztrojnásobí, na ochranu hranic EU má jít až 30 mld. euro. Najednou i komisař pro uprchlickou otázku říká, že „občané si přejí silnější a pevnější hranice, aniž by ovšem ztratili svobodu pochybu“. Dodal ovšem, že Evropa není pevnost.
Proto eurokomisař Avramopoulos dál tvrdí, že Evropa potřebuje efektivní azylový systém. To ovšem znamená, nerovnou zátěž zemí jako je Itálie, Řecko a Španělsko, lépe rozdělit. Všechny členské země jsou prý odpovědné, všechny musejí najít udržitelné řešení, tvrdí Avramopoulos.
Jenže hledání společného azylového práva je stálý problém. Na konci června v Bruselu proběhne pokus o nalezení společného jmenovatele. Ale šance vypadají špatně, domnívá se Kurier.
Nu a pak přejde předsednictví na Rakousko, kde je ministr vnitra Kickl za Svobodné. A ten už oznámil, že se bude koncentrovat na zajištění evropských vnějších hranic. Merkelová ale tvrdí, že silná vnější hranice neznamená migrační politiku.
V příloze Kurier uvádí, že klesají počty migrantů a uprchlíků.
Cesta přes Středozemní moře – v roce 2015 se do Evropy dostalo více než milion lidí, od té doby čísla prudce poklesla. V minulém roce to bylo 172 000 lidí, v roce 2016 362 700 lidí. Tento rok podle UNHCR to bylo 35 000 lidí.
Nejsilnější příliv zaznamenává Itálie, letošní rok přišlo 14 300 uprchlíků. Španělsko má zaregistrovaných 11 300 migrantů a uprchlíků, v Řecku, kde čísla zase rostou, je to asi 12 100 lidí. Největší skupina jsou Syřané, asi 22 %, pak Iráčané, 11 %.
Smrt ve Středozemním moři – stále vysoké je číslo těch, kteří se na cestě utopí. Více než 3000 lidí minulý rok, letos už 800 lidí.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Irish Defence Forces from Ireland – LE Eithne Operations 28 June 2015, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=41249816