Financial Time, tištěné vydání 15.02. 2017, s. 4
Financial Times se ve středečním vydání zabývají úvahami EU postavit se Trumpově protekcionismu posílení vazeb s Asii, a to včetně Číny. Jedná se nicméně zatím o úvahy především s ohledem na risky spojené se současným hospodářským růstem.
Evropská unie posiluje hospodářské vztahy v Asii už asi deset let. O tom svědčí dohody se zeměmi jako je Vietnam, Jižní Korea a Singapur.
Podle místopředsedy Evropské komise Jyrki Katainena je cílem EU využít moment a posílit obchodní postavení EU ve světě v době, kdy jsou klasické ctnosti Evropy dobře zviditelněné. Jinými slovy EU chce pokračovat v politice liberalismu a multilaterálních dohod jako protipól Trumpově politice protekcionismu.
EU tak jedná s celkem s 10 původními zeměmi Transpacifického partnerství a také obnovilo jednání s jihoamerickým MERCOSUREM o další hospodářské spolupráci. Uvažuje se také o obnovení rozhovorů se zeměmi Perského zálivu, které byly zastaveny v roce 2008.
Evropští vyjednavači se také snaží o to dokončit jednání smlouvy o volném obchodě s Japonskem.
Podle slov německého vicekancléře Sigmara Gabriela, „Evropa a Německo potřebují strategii zaměřenou na Asii a na Čínu, a nyní je nová příležitost.“ Podobně mluví i zástupci německého průmyslu.
Představitelé EU dostali nové ujištění, když čínský prezident Si Ťin-pching v Davosu obhajoval globalizaci. Jak ale Financial Times dále konstatoval, vztahy mezi EU a Čínou jsou dnes daleko od ideálních. Peking prosazuje spíše ochranářskou politiku. EU se nyní snaží s Číňany dojednat dohodu o evropských investicích v Číně, která doposud stagnovala a bránila rozvoji obchodních vztahů.
K dalším problémům patří transfer technologii do čínských rukou, proti kterému se už v EU postavily Německo, Francie a Itálie. Poslední komplikaci představuje situace kolem Brexitu. Evropané se také bojí, že by dvoustranné dohody, které prosazuje nyní Washington, v případě Číny vedly k dalšímu snížení ekologických a regulačních standardů.