Jan Zeman (KSČM) rozebral jednotlivé kapitoly vládního programu nové vlády Andreje Babiše, kterou strana parlamentně podpořila. Vzhledem k rozsahu článku jeho analýzu rozdělujeme do několika dílů.
Výsledky parlamentních a prezidentských voleb nabízejí cestu k dílčímu ovlivnění programu vlády. Zapracováním základních podmínek KSČM nevzniká levicový program. Na stupňování požadavků po prohře levice nebylo logicky možné pomýšlet. Dílčím posunem ve prospěch voliče a obhajoby sociálních a národních práv se především ukončí ústavní chaos a současně KSČM získá čas na zotavení a zažehná riziko tzv. polského scénáře, tedy úplné vytěsnění levice z parlamentu v příliš brzkých předčasných volbách.
KSČM (jejíž je autor členem) od počátku jednání upřednostňuje stabilitu České republiky, a proto je připravena se dohodnout na toleranci takové vlády s hnutím ANO a stvrdit tento krok písemnou dohodou. Základem je perspektiva rozvoje a opuštění cesty předchozích polistopadových vlád, plné tunelování a korupce. Při jednání s vítězem voleb KSČM prosazovala základní programové požadavky svého volebního programu a nabídla toleranci menšinové koaliční vládě hnutí ANO a ČSSD. Strana trvala na zodpovědném výběru členů vlády, aby byli zárukou naplňování dohodnutých programových bodů a také na výběru osob spravující státní majetek a firmy s rozhodující majetkovou účastí státu.
KSČM postupovala v zájmu stability země, ve prospěch většiny z deseti miliónů občanů a s cílem prosadit maximum ze svého programu. Zejména jde o trvalý růst minimální mzdy tak, aby postupně mzdy v ČR dosáhly úrovně sousedních zemí, valorizaci důchodů, ochranu přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu růstu cen bydlení a podporu výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.
Dále však zejména trvají výhrady KSČM k záměru účasti v zahraničních misích a otázkám zahraniční politiky. Také je zde požadavek, aby se zákon o obecném referendu nestal „prázdnou skořápkou“. Pokud budoucí vláda bude prosazovat ve svém programovém prohlášení navyšování účasti v zahraničních misích České republiky, nebude tolerance této vlády ze strany KSČM možná. To ale prosadila ještě první Babišova vláda v demisi v Parlamentu ČR!
Důchodová reforma
Programovém prohlášení vlády počítá s oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu. KSČM ani ČSSD tomu nedokázaly zabránit. Státní rozpočet byl povinen vyplatit mandatorní výdaje. Až nebudou v době demografickém zlomu peníze, bude se situace řešit jako ve VZP. Návratná půjčka od státu či změna parametrů a pomalejší valorizace. Budeme mít nový důchodový úřad a nové fleky pro zainteresované. Argumenty, že si nikdo nedovolí snížit důchody voličům-seniorům jsou na vodě. Nový zákon bude velice složitý.
KSČM vidí klady v zavedení jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do 26. let, rovněž tak ve výstavbě dostupného bydlení pro seniory a mladé rodiny.
Digitální Česko
Podmínkou KSČM je, že venkovské pošty nebudou rušeny ani privatizovány! Data se pořizují jen jednou. Všechna data, pořízená za veřejné peníze mají být pro všechny zdarma. Ale tajení řady nežádoucích dat je na denním pořádku. Např. Děti Země nedostali skandální smlouvy ŘVC o právních službách ani po třech letech a třech právoplatných rozsudcích soudů!
Chceme být v Evropě vidět
V migrační krizi musíme klást důraz na řešení příčin v místě jejího vzniku a vyžadovat odpovědnost států, které zapříčinily destabilizaci zemí, z nichž běženci pocházejí. S rozhodováním „o nás bez nás“ máme historicky neblahé zkušenosti. Kvóty na přijímání běženců si vnutit nedáme. Jak je ale vidět, zejména SRN a Francie opět rozhodují systémem O nás bez nás. Odchod Velké Británie z EU je zde jen slabou náplastí!
Sestavíme strategický investiční program
Kontroverzní je zákon o liniových stavbách. Něco řeší, mnohé neřeší, posiluje dál úřední vůli a zvůli. V liniových stavbách v dopravě (železnice) chybí Všejanská spojka. Chybí toho mnohem víc, ale hlavně zakládá výraznou nerovnost mezi dvě skupiny staveb dopravní infrastruktury – tzv. prioritní a tzv. neprioritní!
KSČM souhlasí se záměrem stavět dálnice, obchvaty měst. Začít s přípravou trasy pro vysokorychlostní železnice a s rekonstrukcemi nádraží, s výstavbou nových bloků pro jaderné elektrárny, produktivních investic pro malé a střední firmy, budováním bytů pro mladé rodiny a seniory, rekonstrukcí památkových objektů. Politika v oblasti dopravní infrastruktury zůstává výrazně nevyvážená – obrovská preference výstavby dálnic (jediná skutečná priorita). Ostatní může krnět nebo se také rozpadnout!
Chceme začít s reformou státu
Transformace Státního fondu rozvoje bydlení na Státní investiční fond (SIF) může znamenat snížení peněz pro bydlení! Podpora a zrychlení výstavby v ČR, rekodifikace veřejného stavebního práva a zjednodušení a zkrácení přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti byly slibovány mnohokrát. Nenaplnily se, za to rozšířily prostor pro podnikatelskou zvůli. Na takové praxi se ale nemá nic změnit!
Zjednodušení, zprůhlednění a zrychlení celého systému poskytování pracovních povolení pro zahraniční pracovníky, zejména v nezbytných případech a při nezájmu českých občanů o tyto pracovní pozice, ohrožuje sociální jistoty – výši mezd, bezpečnost práce atd.
Jednotný model pro správu a prezentaci územních plánů by neměl být po vzoru metropolitního plánu Prahy. Stávající zákon o územním plánování a jeho prováděcí předpisy nestanovují normy občanské vybavenosti! Tento tristní stav se nesmí zachovat.
Venkov potřebuje v prvé řadě vyhovující služby – přiměřené školství, zdravotnictví, obchody, hospody, pošty, veřejnou dopravu, přijatelný stav silnic a železnic…!
Dosavadní strategie regionálního rozvoje byly značně kontroverzní, v prvé řadě tezí o rozvojových osách podél dálnic (s tichým předpokladem, že území dál od dálnic a větších měst mohou „chcípnout“). Zásadní preferencí silniční dopravy vážně poškozovaly životní prostředí, veřejné zdraví, územní strukturu sídel i přírody.
Rozhodující přínos z cestovního ruchu inkasují služby ubytovací a stravovací. Problém je, že leckde stále chybí nebo jsou předražené nebo nekvalitní. To za soukromníky veřejný sektor těžko vyřeší. Otázkou je, co s tím. Vládní programové prohlášení se o tom ani nezmiňuje.
Stávající zákon o významné tržní síle a jejím zneužití a rovnoprávné postavení tuzemských dodavatelů v maloobchodních sítích však nestačí. Ignoruje například územní monopol. Před časem od ÚOHS bylo zjištěno, že ani dvoutřetinová dominance obchodu s potravinami jedním obchodním řetězcem v 60 000 městské části Prahy není problém, protože v celostátním průměru onen řetězec je pod jednou třetinou maloobchodu s potravinami.
Posílíme naši bezpečnost
Pro KSČM není důvod setrvávat v NATO, jež naši bezpečnost vedením zločinných válek, vyvolávajících proudy migrantů, ohrožuje. Není důvod zvyšovat rozpočet Ministerstva obrany (MO). V hospodaření MO je nutné v prvé řadě udělat pořádek.
Finance a hospodaření státu
Tato kapitola zcela nereflektuje programové cíle KSČM v oblasti finanční ani daňové politiky. U daní z příjmů progresivní zdanění s vícero daňovými sazbami dle výše příjmů u FO i PO (v rozporu s předvolebními sliby hnutí ANO), chybí specifické nástroje ke zdanění velkých majetků a luxusního zboží, přetrvává vysoké zatížení nepřímými daněmi, které logicky pociťují intenzivněji nemajetní občané. Program v této kapitole se jeví jako zcela bezobsažný a obecný, neřeší dlouhodobé problémy v oblasti koncepce či výběru daní u nás, neřeší nespravedlnosti systému, nekoresponduje s předvolebními proklamacemi. Elektronizace v navrhované podobě může být kontraproduktivní a výdaje na ní obrovské bez zjevného přínosu.
Samozřejmou povinností by mělo být slibované kladení důrazu na zvyšování investic a efektivní čerpání zdrojů na investice z EU, stejně jako podpora nárůstu důchodů a také platů u vybraných profesí, například u pedagogů a pracovníků v sociálních službách.
Naopak je nutné podpořit závazek nové vlády, že bude pokračovat v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, podporovat uzavírání dalších smluv o zamezení dvojímu zdanění, stejně jako prosazovat opatření, která povedou ke zvýšení efektivity boje proti daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob a na DPH…
V souladu se zájmy KSČM by ale mělo být prohlášení, že vláda po důkladném vyhodnocení fungování systému elektronické evidence tržeb navrhne změny zákona o evidenci tržeb s cílem zachovat funkčnost tohoto nástroje při současném snížení nákladů soukromého sektoru. Důkladně by se však mělo zvážit slibované případné vyjmutí z povinnosti evidovat tržby pro fyzické osoby se stanovenou paušální daní a s nízkými ročními příjmy do určité výše, která bude stanovena na základě dalších podrobných analýz. Je totiž smutnou skutečností, že je i mezi malými podnikateli mnoho těch, kteří daně prostě neplatí, příjmy nepřiznávají, a to vše s cílem platit co nejmenší daně. Tedy fakt, že má někdo nízký roční příjem, ještě neznamená, že jej takový skutečně má, a že by právě EET neprokázala, že velké procento takových podnikatelů žije bezostyšně na úkor ostatních občanů. A pokud budou podnikatelé argumentovat tím, že jsou poctiví a že se jim nevěří, tak potom se EET nemusí bát.
Prioritou vlády má být nadále zjednodušení a elektronizace daňového systému. Změny soustavy daňových zákonů mají být prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, v zájmu stability a předvídatelnosti. Nová vláda nechce zvyšovat celkovou daňovou zátěž, chce ctít princip daňové neutrality. Pro KSČM je stabilizace daňové kvóty (podíl výběru daní na HDP) a snaha zjednodušit daňový systém v souladu s programem.
V období ekonomického růstu nejde jen o vyrovnaný rozpočet, ale měla by být snaha likvidovat státní dluh.
Případný rozpočtový deficit má být podle návrhu nižší než výše investic z národních zdrojů, efektivněji mají být čerpány zdroje na investice z EU a státní dluh má být stabilizován na nízké úrovni podílu na HDP a udržíme ho na nízké úrovni. Problém rozpočtové odpovědnosti, tj. deficit a veřejný dluh není akutní s ohledem na hospodářskou konjunkturu. Pravice ovšem prosazuje větší míru úspor zejm. v oblasti vládní spotřeby.
Důležité je vytvořit podmínky pro plnění programu v rozpočtové oblasti Podstatný v oblasti rozpočtových příjmů je slib, že zdroje na sociální výdaje by měla poskytnout i revize daňové uznatelnosti rezerv pojišťoven. Z hlediska inkasa je to plnohodnotná náhrada za myšlenku sektorové daně, protože touto cestou si finanční domy u nás odepisují desítky miliard. Ve výdajových prioritách je závazek dofinancování regionální dopravní infrastruktury v řádu miliard ročně či zajištění kontinuální stability financování sítě sociálních služeb.
Další prioritou vlády je boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Po vyhodnocení fungování systému elektronické evidence tržeb chce vláda upravit používání tohoto nástroje (pokud jde o povinnost osob s nízkými ročními hotovostními příjmy, závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu atp.). Zde KSČM už před volbami navrhovala korekci zákona o EET tak aby byla zachována funkčnost tohoto nástroje a byly omezeny neefektivní a obtěžující účinky na některé povinné osoby.
Výstavbu nového vládního administrativního komplexu nepovažujeme v současné etapě rozvoje státu za přínosné. Současné ministerské budovy mnohdy představují tradiční i autoritativní prostředí, a při rozumném počtu úředníků mají většinou i dostatečně veliké prostory.
Zásadně ale v otázkách financí a hospodaření státu chybí pasáž týkající se církevních restitucí, resp. daní z církevních restitucí, navíc když Andrej Babiš ještě nedávno tvrdil, že chce zdanit peněžitou část církevních restitucí a získat tak i značnou částku do státní pokladny.
Již v prosinci 2017 byl podán poslanecký návrh za KSČM o zdanění náhrad církvím (ST 35). Tento návrh vláda Andreje Babiše již v lednu odsouhlasila s tím, že ve svém stanovisku uvádí, že návrh je věcně správný, ale že si je i vědoma rizika napadení u Ústavního soudu. V první čtení i s hlasy ANO bylo zabráněno zamítnutí zákona a výbory v druhém čtení projednávání přerušily do zpracování právních posudků Právnickými fakultami UK Praha a MA Brno, též Ústavu státu a práva AV ČR a Legislativní rady vlády ČR.
Vláda má také využít nových účinných postupů zejm. při správě daní mezinárodních korporací. Toto deklarovala i předchozí vláda, reálný postup byl však jiný. Mezinárodní praxe by však zde mohla být minimálním standardem. Na úrovni EU jde o opatření boje proti daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob a na DPH. Dále jde o rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy zejména v podobě dividend, které jsou z ČR vyváděny do zahraničí. KSČM se bude usilovat, aby tato opatření byla uplatňována i na klíčové domácí firmy.
Jednání o příjmových daních byla se zástupci ANO nejsložitější. Větší progrese zdanění příjmů fyzických i právnických osob byla odmítnuta. Bude to tedy předmětem opozičně poltické práce KSČM. Vláda chce obecně prosadit koncepční rekodifikaci příjmových daní s cílem zjednodušit správu daně a eliminovat daňové distorze. Znovu se vrací k myšlence integrovaného systému správy daní a odvodů na jednom místě (JIM). Součástí zjednodušení daní má být rozšíření institutu paušální daně.
Co tedy vláda je připravena dělat u daně z příjmů fyzických osob? Se zpožděním konečně půjde o zrušení „superhrubé“ mzdy a s tím je spojena změna ze současných 15% sazby nová sazba 19 % z hrubé mzdy. Stávající dočasné solidární zvýšení daně se přemění na stálou sazbu 23 %. Tomu nemá smysl bránit, KSČM však musí připomínat potřebu větší progrese, která jev okolních státech EU běžná.
Pokud vláda nechce jí do razantnější úpravy sazeb, otevírá se prostor u úpravy daňového základu. Vláda chce umožnit podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných ve vztahu k samostatné činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům musí změny systému přinést snížení daňové zátěže o jeden procentní bod. To je věc, která bude muset být důkladně prodiskutována.
Asi nejpodstatnější, pokud jde o zdanění kapitálu, je příslib, že bude provedena revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví. Daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Tento systém bude odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, neboť výši takto stanovených technických rezerv může poplatník ovlivňovat výrazně méně než u stávajícího postupu, který vychází ze zákona o účetnictví.
Zde je významný zdroj peněz na vládní plány, aniž by vláda porušila svou premisu nezvyšovat daně. Namísto požadavku daňové progrese či sektorové daně přispějí do rozpočtu pojišťovny tím, že své rezervy nezahrnou do daňových odpočtů. Argumentuje směrnicí Solvency II a ta od roku 2016 stanovuje objem peněz, které pojišťovny mohou odepsat od daňového základu. Největší pojišťovací domy disponují přitom takovými rezervami v řádech desítek miliard korun.
Finanční domy se brání, že do svých takzvaných technických rezerv potřebují přelévat své zisky na základě odhadu rizikové přirážky. A že volnější daňové odpisy jim umožnili přežít finanční krizi. Vláda ale má analýzu, že je tu překračována reálná mez obezřetnosti. Pokud stát omezí daňovou uznatelnost povinných rezerv, automaticky dojde k navýšení základu daně a daně, aniž by se musela zavádět speciální sektorová daň. Lze tedy očekávat diskusi mezi exekutivou, finančním sektorem a regulátorem na toto téma. Zatím nedá vyčíslit, o kolik by pojišťovny zaplatily více na daních. Může jít až o desítky miliard.
Vláda chce dále přehodnotit systém daňových investičních pobídek, provést revizi daňových výjimek a bránit zavádění dalších. Výjimkou je závazek podpory pracující rodiny s dětmi prostřednictvím daňových slev.
U DPH vláda nejde cestou větších změn, protože by to vyžadovalo výrazněji bilancovat výpadky v inkasu. Vláda chce tedy jen přeřadit vybraná plnění ze základní sazby 21 % nebo z první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě:
- Stravovacích služeb a podávání nápojů s výjimkou alkoholických nápojů a tabákových výrobků,
- točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb,
- vodného a stočného,
- služeb s vysokým podílem lidské práce, mezi něž patří opravy obuvi, čištění oděvů, kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti, domácí péče o seniory, domácí péče o děti, úklid v domácnostech a čištění oken v domácnostech.
Tento přístup není v rozporu programem KŠCM, my bychom ovšem byli odvážnější v míře, jaké by bylo možné mobilizovat jiné příjmy (zejm. jde o princip daňové progrese u přímých daní). Jsme si přitom vědomi toho, že menší snížení DPH bez konkurenčního tlaku neznamená automaticky snížení ceny a že omezení daňové zátěže pocítí jen obchodníci a ne spotřebitelé.
Pokud jde o vztah státního rozpočtu a územních samospráv tak vláda chce obnovit diskuzi o změně rozpočtového určení daní. Např. zvažuje v rámci přerozdělování daňových příjmů, které jsou součástí rozpočtů obcí, zohlednit počet seniorů trvale žijících v jednotlivých obcích s cílem motivovat obce ke zvyšování kvality služeb určených pro tuto skupinu obyvatel. Dohoda o úpravě tzv. RUD bude ve sněmovně při menšinové vládě složitá.
Vláda se chce ještě vrátit k vyhodnocení aplikace nové regulace hazardních her přijaté v roce 2016 a případně navrhnout změny, které zajistí efektivní regulaci a správu daně z hazardních her, zejména internetového sázení. Z příjmů je důležité ještě rovněž odkládané řešení problematiky elektronického mýtného systému pro zpoplatnění nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Po koncepci výběru mýtného volá už KSČM roky. Dosud vždy převážily účelové tlaky.
Konec prvního dílu.