Země má zásoby asi 200 miliard kubických metrů zemního plynu a ambice stát se exportérem zemního plynu.
Prezident a politici Rumunska vedou spory ohledně korupce a reformy justičního systému. Nyní se k tomu přidal také problém rumunských zdrojů zemního plynu v oblasti Černého moře. Spor riskuje plány země na to, že by se mohla stát exportérem zemního plynu, píše POLITICO.
Spor se týká otázky, jak danit plynové bohatství. Zákon o daních je v parlamentu, ale jeho dřívější verze byla vetována prezidentem Klausem Iohannisem v červenci. Jenže vládní sociální demokracie nyní trvá na tom, že žádné změny v zákoně neudělá. Změny odmítl předseda sociální demokracie a de facto nejsilnější politik země (funkci premiéra ale nemůže vykonávat kvůli problémům se zákonem) Liviu Dragnea.
Země má podle odhadů mít zásoby zemního plynu v Černém moři kolem 200 miliard kubických metrů. Rumunsko by tak mohlo během dvaceti let zdvojnásobit svoji těžbu tak, že by se z něj stal exportér. Dnes pokrývá vlastní spotřebu a z Ruska odebírá jen 10 % plynu.
Dragnea navrhuje daň na tzv. neočekávané zisky pro plynové firmy v rozsahu od 15 do 50 %, očekáváné příjmy v hodnotě 20 miliard dolarů by se využily na stavbu dálnic. Polovina zemního plynu by se měla prodávat v Rumunsku. Dragnea byl odsouzen k tři a půl letům vězení a proti rozsudku se odvolává. Byl potrestán za to, že se podílel na falešných pracích pracovníků strany.
Návrh zákona byl přijat, ale ho následně vetoval prezident. Ložiska zemního plynu v Černém moři se stanou nejspíše tématem prezidentských voleb v následujícím roce. Iohannis se bude o úřad ucházet znovu, ale bude čelit Dragneaově opozici.
Energetické společnosti jako ExxonMobil, OMV Petrom a Lukoil budou následující hlasování v rumunském parlamentu bedlivě sledovat. Příští rok se má rozhodnout o povolení pro vrty. Nyní je ale otázkou, jestli tyto firmy vůbec začnou aktivity v Černém moři. Klidně by se mohlo jednat o „ne“, tvrdí Radu Dudau z bukurešťského think tanku. Společnosti už daly najevo, že mají obavy z nestability kolem rumunských energetických daní.
Poslanci budou muset najít rovnováhu mezi zájmy země na příjmech z daní a zájmy plynařských firem. Ohledně odpovídajícího daňového režimu se také udělalo málo práce, vláda nepřipravila ani žádné studie o tomto tématu, za což ji kritizuje opozice.
Jenže poslanci jsou pod tlakem Dragneaova nápadu. Ekonomický poradce rumunské premiérky Darius Valcov minulý týden varoval, že ti, kdo se pokusí o změny zákona, „by měli být stíháni za zradu“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.