Německá politická debata o osudu Angely Merkelové odvádí pozornost od nárůstu popularity extremistických stran.
Wolfgang Münchau píše pro Financial Times o německé politické situaci. Münchau hned v úvodu říká, že začátek konce Merkelové viděl už v roce 2015, v době jejího chybného rozhodnutí otevřít hranice pro imigranty. Tehdy se také domníval, že téma bude pár let živé.
Dalším krokem tímto směrem byl pád její pravé ruky, Volkera Kaudera, předsedy frakce CDU v německém Bundestagu. Tato rebelie Merkelovou zásadně poškodila, myslí si autor, a je patrné, že Merkelová je už vnímána jako politička za zenitem své moci. CDU se jí ovšem nezbaví, takže je možné, že zůstane až do roku 2021, a pokud ne, bude asi směřovat na některý z uvolněných špičkových postů v EU.
Je ovšem důležité, že budoucnost Merkelové je i budoucností německého politického středu. Tendence k velkým koalicím nutně posiluje extrémy, což bylo zcela předvídatelné a také to nastalo, konstatuje autor.
Posun je velmi dobře vidět v Bavorsku. Nálada před volbami 14. října je katastrofální. Počítá se s tím, že CSU možná ani nedosáhne 35 %, spíš jen 30 %. Sociální demokraté budou malou stranou, posilují Zelení a AfD. AfD se zcela jistě nestane součástí koalice, ale její dopad na německou politiku je značný.
AfD je totiž schopna nejen ovlivňovat, ale přímo stanovovat politickou agendu a díky proporčnímu systému má velký vliv i na sestavování koalic. Stačí 15-20 % pro AfD a sestavení koalice se stává mnohem těžší.
Velká koalice v německé politice byla vždy otázkou nouze, došlo na ni, až když všechny ostatní možnosti selhaly. Jenže poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že do budoucna nepůjde ani to – CDU/CSU a SPD dají dohromady tak 43, možná 45 %.
CDU/CSU i SPD od voleb ztrácejí hlasy, systém se fragmentuje a posiluje AfD, která už sociální demokraty předehnala. Po příštích volbách by už nemusela stačit ani koalice tří stran. Může dojít k situaci, varuje Münchau, kdy by se musel k sestavení vlády spojit celý střed. To by byla katastrofa, protože hlavní opoziční strany by byly Levice a AfD.
Na místo Merkelové se najde celá řada kandidátů, ale není tu nikdo, kdo by zničil „německé prokletí středu“.
O budoucnosti Merkelové se už otevřeně spekuluje. Svou chvilku slávy zažili různí lídři, a pak padli, jak Markus Söder z CSU, tak Andrea Nahlesová z SPD. Ale ve skutečnosti to jediné, co drží koalici pohromadě, je strach ze změny. Noví a odvážní političtí představitelé se teprve hledají.
Schulz odvahu měl, tvrdí Münchau, chtěl reformovat eurozónu a byl na straně Macrona. Ale neměl odvahu postavit na tom kampaň, protože průzkumy ukazovaly, že s takovým programem nevyhraje. Hrál „na jistotu“ a stejně prohrál. Jeho pád je lekcí pro ostatní. Německá politika se snaží vyhýbat se riziku, je bojácná a nudná. A jeden z důvodů, proč se AfD tak daří, je, že není ani bojácná, ani nudná.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.