Summit ukázal, že dvě hlavní země EU nyní předpokládají, že Rusko kontroluje budoucnost Sýrie.
Pepe Escobar pro Asia Times píše o tom, že summit mezi Ruskem, Tureckem, Francií a Německem ukázal, že je to Rusko, kdo má pod kontrolou budoucnost Sýrie. A následky brutální vraždy novináře Džamála Chasákdžího dál oslabují Saúdy.
Summit je speciální záležitost, tvrdí Escobar, i když Rusko to hrálo spíše na tu slabší polohu „srovnání si not“, ne na průlomový summit. Jenže on průlomový byl, píše Escobar. Obě dvě hlavní země EU nyní předpokládají, že Rusko kontroluje budoucnost Sýrie. Je to další legitimita pro astanský formát (Rusko, Turecko, Írán).
Escobar se věnuje dvěma “čtyřkám”, ta jedna, která se skládá z USA, Japonska, Indie a Austrálie, je prostě mechanismus k zadržování Číny a moc jí to nejde. Ale ta euroasijská čtyřka probere nejen geopolitickou šachovnici jihozápadu Asie, ale také transatlantické dilema, co udělat s americkou obsesí uvalovat sankce.
Istanbul tragédii Sýrie nevyřeší, Putin musí opatrně manévrovat kolem neo-osmanských ambicí Erdogana, zatímco EU zrovna v silné vyjednávací pozici není. Saúdové jsou stranou, Arabská liga se už smiřuje s normalizací vztahů s Damaškem.
Ruský fond pro přímé zahraniční investice bude přejmenován na „rusko-čínský-saúdský“ fond. Původně byl založen v roce 2012 ve spolupráci mezi Ruskem a Čínou.
Pouštní Davos, píše Escobar, dodal ovšem bombu, která byla zpravodajstvím do velké míry ignorována. Pákistánský premiér Khan dostal peněžní pomoc od Saúdů, což pákistánská ekonomika potřebuje. Navíc se ukázalo, že Pákistán je zprostředkovatelem řešení jemenské tragédie mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Na rozdíl od amerických podnikatelů, přiznává Escobar, čínští a ruští se Pouštního Davosu zúčastnili.
Jenže jednání v Istanbulu je spojeno s násilím tamtéž. Erdogan to zahrál mistrně, píše Escobar, jasně ukázal na plnou odpovědnost Saúdů za vraždu Chasákdžího. Ať už má král Salmán Alzheimera, nebo ne, pak si pospíšil a vyslal do Ankary k vyjednávání svou těžkou váhu, prince Chalída al Faisala, který spravuje Mekku a Medinu. Zdá se, že ve hře bude minimálně 5 mld. dolarů, nebo až 30 v rámci saúdského investičního balíčku a možná i konec saúdské blokády Kataru. Escobar k tomu dodává, že nebude žádná náhoda, že americká vláda najednou ustoupila a rozhodla se, že Írán od systému plateb SWIFT neodřízne.
A Sýrie, tak tam Erdogan tvrdá na tom, že Saúdové přestanou dodávat zbraně houfům salafistických džihádistů, zatímco USA musejí ukončit svou spolupráci se syrskými Kurdy. Erdogan je nyní geopoliticky na vrcholu světa. Hrůzné video mučení a zabití Chasákdžího mu dává do ruky silné karty.
Bez přímého zapojení Trumpa se ale dohoda očekávat nedá. Král Salmán nemůže korunního prince Mohamada bin Salmána (MbS) nechat padnout. Ani Trump ne, protože on je hlavním pilířem jeho strategie na Blízkém východě, to je jedna verze. Ale co když, jak říkají západní zdroje, je to tak, že CIA nikdy MbS nechtěla, ale preferovala Mohameda bin Najefa, který je ovšem stále v domácím vězení. A to je fatální chyba krále Salmána. Mohamed bin Najef je moudrý a je proti terorismu. To on by měl být příštím králem. MbS udělal klíčové chyby, například nechal zavřít syny krále Abduláha. Ztratil národní gardu, duchovenstvo, královskou rodinu i vojenskou sílu kvůli katastrofě v Jemenu.
U Saúdů to bezesporu vře, ale turecká média už nyní píší otevřeně: celý Dům Saúdů musí jít. Podle Escobara nicméně americký „deep state“ preferuje Najefa, takže se s petrodolarem nic zásadního nestane, píše Escobar. Saúdští princové, řada z nich je „hosty“ ve vězení jménem Ritz-Carlton, se bude chtít zbavit MbS velmi usilovně.
Hra není u konce. Erdogan bude chtít, aby Trumpova administrativa přestala spoléhat na Saúdy a na Spojené arabské emiráty a místo toho podpořila model „turecké muslimské bratrstvo“.
Zaznívají totiž i hlasy, že CIA o tom, že MbS chce Chasákdžího zabít věděla, ale nevarovala ho, protože se tím král i celá Saúdská Arábie dostanou do velice těžké pozice a budou zcela v područí USA.
Escobar dále spekuluje. Co skutečně probíral král Salmán s Putinem, když byl před rokem v Moskvě? Co když právě Rusko a Čína jsou záložní plán, kdyby selhala aliance s USA (a zde už se Escobar vydává na tenký led, protože se vrací k tématu možné eurasijské integrace a zbavení se petrodolaru, pozn. redakce).
Rozhodnuto není, píše Escobar, Saúdové znovu prokáží svou schopnost přežít tím, že se ze všeho vykoupí. Je možné, že šlo jen o to, zbavit se či omezit vliv MbS a uzavřít možnost spolupráce Saúdů s Ruskem a Čínou a dostat znovu Saúdy pod vliv USA. Istanbul určitě všechna svá tajemství neodhalil.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.