Ivo Šebestík píše o tom, jak dnes nepřátelé levice přičítají levicové znaky naprosto nelevicovým subjektům a politikám i o tom, co je úkolem pro levici ve 21. století.
Už několik let probíhá ve veřejném prostoru v České republice tichý a nenápadný proces, při kterém jsou přisuzovány atributy levicovosti silám, strukturám i jednotlivcům, kteří ve skutečnosti pracují na zvyšování rozdílů mezi nejbohatšími a ostatními, podněcují konflikty ve světě, rozšiřují krize, zvyšují příjmy vojenskoprůmyslových komplexů Západu, posilují pozici nadnárodních korporací vůči státům, devalvují demokracii jako takovou a konečně organizují proces rozředění evropského obyvatelstva neevropským etnikem s cílem oslabit pozici Evropanů vzhledem k jejich politickým a občanským právům, znejistit je a celkově vyvolat v Evropě chaos.
A přesně těmto degenerativním procesům jsou nyní přisuzovány znaky levicovosti, ať už přímo tímto přívlastkem nebo mírnou oklikou přes pojmy (například neomarxismus), u nichž autoři tohoto zákeřného procesu předpokládají, že nebudou širším vrstvám obyvatelstva dostatečně srozumitelné, což je jeden ze základních předpokladů jejich rozšíření. Neboť nejvíce se šíří pojmy, které zní odborně, ale jimž by bylo možno porozumět pouze na základě důkladného odborného studia, jaké je ale málokdo ochoten podstoupit jen proto, aby se náhodou sám nepřipojil k šiřitelům nesmyslů.
O co ale jde lidem, strukturám a médiím, které do rybníka vhodily sud s jedovatou návnadou, aby pokud možno všechny ryby co nejdříve plavaly břichem vzhůru? O nic menšího než o to, aby se negativní důsledky chování velkého kapitálu a s ním propojených establishmentů v jednotlivých zemích Západu začaly obecně chápat jako nové důsledky marxistických, „neomarxistických“ a jiných filozofických či politických proudů. „Lidé, chraňte se před levicí, neboť pohleďte, co ona dělá, když se současný establishment začetl do Marxe!“
Tím se ideologové kapitálu v podstatě snaží odvést pozornost od sebe sama a vložit černého Petra do rukou toho času dokonale bezradné evropské levice. Chtějí obrátit nenávist obyvatelstva směrem, kterým si přejí. Je to v podstatě přesná analogie toho, co probíhá v geopolitickém prostoru celé planety. Ve skutečnosti jsou to Spojené státy americké, kdo je odpovědný za konflikty, krize, války horké, studené i hospodářské, eskalaci terorismu, a obecně za velice nebezpečný vývoj ve světě. Nicméně mainstreamová média a další prodloužené ruce korporací se snaží přenést obraz nepřítele na Rusko a Čínu. Toto je tak stará taktika, že velice překvapuje, že může být účinná i ve světě, který je údajně vzdělaný a informovaný. Dějinami prověřené svinstvo, zdá se, zůstává dost možná integrální součástí lidské civilizace.
Ojedinělé vize ihned zaplavované vlnami prázdnoty
Soudní a objektivněji informovaní lidé na Západě se pochopitelně nenechají touto taktikou, vedenou na frontách vytváření falešných hrozeb či snah o zneuctění levice, zmást. Nicméně, celkově se evropské obyvatelstvo už nejméně tři desetiletí zmítá ve svém prostoru, aniž by mělo jasnou vizi dalšího vývoje. Ve veřejném myšlenkovém prostředí vládne dokonalý chaos. Miliardy blábolů bičujících dvacet čtyři hodin denně tento veřejný prostor ze všech stran postrádají jasný směr, nosnou ideu, logiku i smysl. Myšlenky a vize, které by mohly plnit objasňující roli, jsou okamžitě převaleny vlnami úplně bezcenných výplodů prázdnoty, mezi nimiž nechybí výkřiky do tmy, nadávky, arogance, sebeprezentace vlastní stupidity či dokonce úchylnosti a projevy neuróz naší doby, s jakými by si nevěděl rady už ani Freud.
A přesně s těmito faktory počítají síly, které se snaží zdiskreditovat levici přesně v epoše, ve které by z logiky vývoje měla mít levice drtivou převahu nad každou konkurencí. Tato doba je pro levici patrně jednou z nejvhodnějších. Vše, co se děje ve světě, zvyšuje nutnost jejího zásahu. Ale pozor, řeč je pouze a výhradně o autentické levici, která se skutečně snaží prosadit ty cíle, kvůli kterým existuje a díky kterým může získat širokou podporu lidí, které zastupuje.
Současná situace levice je ale o to horší, že nejenom nedokáže pracovat ve smyslu svého základního určení, ale ona dokonce neumí ani svůj smysl zformulovat tak, aby jí veřejnost rozuměla a nemohlo tudíž docházet k záměně Satana s Hospodinem, což se zatím nepřátelům levice daří znamenitě. Jak mají lidé volit levici, když se levice neumí ani řádně představit? Říct, kdo je a co na politické scéně vlastně pohledává? Namísto toho se nechává natřít medem a vyválet v peří, což je přesně to, co se daří jejím nepřátelům, když svoji vlastní antilevicovou a neoliberální proradnost zakrývají pojmy jako „levicový“ nebo „neomarxistický“. Takto vlk v rouše beránčím otvírá ohrádku s jehňaty.
Je to ostuda levice, že není srozumitelná lidem a že se ani nepokusí definovat svoje určení. Pak není divu, že si nechá nasadit oslí hlavu a pasivně hledí na to, jak jsou jejím jménem označovány procesy, které ničí bezpečí této planety a směřují k postupnému odbourání demokracie i se širokými politickými a občanskými právy obyvatel, která jim vybojovala ještě původní autentická levice 19. a 20. století v tvrdém střetnutí právě s kapitálem.
Jaká je tedy úloha autentické levice pro 21. století?
Takže, aby nedocházelo k omylům. Jaká je vlastně hlavní úloha autentické levice pro 21. století? Je velmi radikální, tak radikální, že to mnohým může nahánět strach. Je v jistém smyslu totožná s tradičním bojem zaměstnanců, drobných a středních podnikatelů a obecně řečeno méně majetných a neprivilegovaných vrstev (asi 90 procent obyvatelstva) s těmi, kteří se snaží využívat a zneužívat jejich situace, za předpokladu, že se neprivilegovaní (ve smyslu majetkovém, vlivovém a politickém) nedokáží bránit, tedy sdružit se k jednotnému postupu prostřednictvím zákonů a demokratických institucí.
V současné době je ale tento úkol levice nesrovnatelně obtížnější, než tomu bývalo za časů Marxových nebo i později, koncem 19. a ve 20. století, neboť nespojili se proletáři všech zemí, nespojily se ani střední vrstvy, ba ani intelektuálové nenašli společnou řeč, zato se spojil kapitál. A to doslova a po čertech důkladně! Je dnes nesrovnatelně mocnější, nebezpečnější a odhodlanější. Zcela bez skrupulí, naprosto bez morálky, hladový po ziscích a dominanci, s výsměchem všem zákonům a pravidlům užívá si pocitu božské nadřazenosti nad ostatním lidstvem. Dost možná při vědomí tohoto faktu svůj boj předáci levicových stran vzdali už předem a stali se na vlas podobnými svým kolegům jiných barev politického spektra. Salonní levicový politik se rovná nulový politik. Nebo ještě přesněji politik k ničemu! Nebo ještě o něco přesněji…
Takže základní a ničím nezastupitelný úkol současné autentické levice v demokratických zemích Evropy je ještě vážnější a obtížnější. Měla by jím být snaha dostáhnout prostřednictvím demokratických mechanismů a široké podpory obyvatelstva toho, že demokraticky zvolení zástupci lidu konečně vyvinou všechny síly k tomu, aby obestavěly nadnárodní korporace, velký finanční kapitál, vojenskoprůmyslové komplexy Západu a další komponenty reálné moci takovou hradbou zákonů a právních omezení, díky kterým bude muset kapitál rezignovat na téměř již absolutní nadvládu nad demokracií a bude muset stáhnout svou ruku opatřenou drápy z hrdla současných demokratických států.
Neúprosné zdanění korporací, žádné daňové ráje, zákony omezující nekonečnou kumulaci kapitálu a vyváření sítí, rodin a mafií. Establishment bude křičet, řvát, vyhrožovat i skuhrat a jeho mainstreamová média spustí masivní kampaň na ochranu práv svobodného podnikání a demokracie! Přidají se některé neziskovky, gayové, lesby, MeToo a všichni ti, kteří ještě nemají ujasněno, k jakému pohlaví vlastně patří. Kolekce mainstreamových „komentátorů“ s prošlou záruční lhůtou a ve zteřelém celofánu a několik postižených parapolitiků budou naříkat, že stát namísto toho, aby tiše hynul, ještě drze posiluje.
Jenomže, tato opatření se nedotknou ani v nejmenším 99,9 procenta obyvatel západních zemí. Takže žádné restrikce ze strany státu! Tak jako v zoologických zahradách jsou velké šelmy odděleny od všeho ostatního dvojí mříží nebo vodním příkopem, tak je toto opatření činěno s ohledem na životy a na zdraví návštěvníků. A přesně takto je třeba obehnat kapitál tisícerou mříží. Přesně z týchž důvodů. Vzhledem k tomu, že velký kapitál nemá volnou přírodu, buš, savanu, step, prérii, džungli nebo prales, v níž by se mohl vyběhat a vyřádit, aniž by tím ohrozil životy a bezpečí lidí, je nezbytné vybavit jeho prostor elektrickým ohradníkem neúprosných a tvrdých zákonů! K čemu jinému jsou demokratické systémy, demokratičtí politici, demokratická média, demokratické instituce a volby do nich? K tomu, aby zvětšovali prostor pro nadnárodní korporace nebo raději pracovali pro blaho a bezpečí obyvatelstva? Obrovský prostor pro nadnárodní korporace a blaho obyvatel planety jsou přímé protiklady!
Toto a především tohle je úkol levice pro 21. století. Toto je její maják, který by měli autentičtí levicoví politikové konečně už rozsvítit v temnotě současného myšlenkového chaosu Západu, než všechny jeho lodě narazí na skaliska nebo vplují přímo na mělčinu. A nikoliv ponechat, aby pojem levice byl zneužíván jako označení sil, které ve skutečnosti postupují tvrdě proti ní.