Přečetli jsme: Kapitalismus se chová parazitně a vyspělé státy žijí na úkor rozvojových zemí. Vyřešení příčin lze dosáhnout jedině změnou globálních ekonomických poměrů. Radikální přerozdělení směrem dolů je nutné i uvnitř bohatého Západu.
Snahy blahobytných regionů o izolaci zvýší pravděpodobnost války. V rozhovoru pro rakouský deník Der Standard to řekl předseda Německé sociologické společnosti Stephan Lessenich.
„Kapitalismus žije z toho, že externalizuje náklady svého způsobu výroby. Na jedné straně si přivlastňuje zdroje, aniž by za to zaplatil skutečnou cenu. A na druhé straně přenáší náklady, jako jsou škody na životním prostředí… A za to zaplatí jiní. Tak tomu bylo už v době kolonialismu ve velmi násilné formě. Analyticky řečeno: kapitalismus žije paraziticky,“ upozornil Lessenich, jenž vede institut sociologie na Ludwig-Maxmiliánově univerzitě v Mnichově.
„Snažím se s konceptem externalizace navázat na ekonomii. V ní jde o přenesení nákladů, které se nezapočítávají do ceny prodávaného zboží. Já se ale neomezuji jen na tuto výseč, jde (i) o sociální a ekologické náklady našeho způsobu života. Co to znamená, když v Německu každý den kolem 7,6 milionu papírových kelímků na kávu obsahujících umělou hmotu skončí v koši? Nebo by tričko namísto 99 centů mělo stát třeba 19,90 eura? Zahrnout všechny tyto náklady do cen zboží naší denní spotřeby by bylo prvním krokem, ale nikoli řešením,“ míní autor knihy Vedle nás potopa: Společnost externalizace a její cena (Neben uns die Sintflut: Die Externalisierungsgesellschaft und ihr Preis).
„Víme nebo alespoň silně tušíme, že nemůže být v pořádku, jestliže v určitých částech světa si lidé v průměru žijí na velmi vysoké noze a jinde umírají. Proč se (ale) nic nemění? … Velká většina obyvatel v našich zemích jsou v pozici těch, kteří získávají. Z pochopitelných důvodů nechce nikdo zanechat relativně dobrého života, který v globálním srovnání vedeme… Dokud to nějak funguje a dokud můžeme to negativní odclonit, neexistuje žádný důvod pro změnu,“ tvrdí 52letý sociolog, jenž spolupracuje s hnutím za všeobecný základní příjem a se sdružením pro zdanění finančních transakcí (Attac).
Lessenich se domnívá, že se Západ snaží přenášet sociální a ekonomické náklady i v nynější migrační krizi, kterou chce zadržet mimo své hranice v oblasti Turecka a severní Afriky.
Právě tlak uprchlíků z roku 2015 byl znamením, že se ve světě dějí závažné věci, které už začínají dopadat i na vyspělé země. Střední třída na Západě se podle Lessenicha nejvíc obává toho, že již nebude moci žít tak, jak si zvykla.
Pravicově populistická hnutí v Evropě chápe jako iluzorní snahu o útěk do minulosti, kdy ještě bylo možné se s velkým bohatstvím národně izolovat od problémů okolního světa. Dnes se ale ani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nepodaří odpojit USA od globalizace, rozhodně ne bez rozsáhlých ztrát na bohatství Spojených států.
Pokud se navíc bude blahobytná část světa nadále snažit izolovat, k dočasné stabilizaci situace nezbude než použít násilí, což zvyšuje pravděpodobnost válek, předpovídá konečně Lessenich.