ECB po čtyřech letech ukončila svůj stimul v ne moc příznivém kontextu slabého růstu.
ECB ukončila svůj program nákupu dluhopisů, který se za roky fungování dostal na 2,6 bilionů eur. I tak ale slíbila další stimulaci ekonomiky, protože ekonomika neočekávaně zpomaluje.
Pro naše čtenáře připomeneme, že podstatou kvantitativního uvolňování je nákup finančních aktiv od komerčních bank a dalších finančních ústavů, čímž centrální banka zvyšuje cenu těchto aktiv, snižuje jejich výnos a zvyšuje nabídku peněz.
Po čtyřech letech je program kvantitativního uvolňování u konce. Jenže situace nevypadá zcela růžově. Růst je slabší, než se očekávalo, výhled je ohrožen globální obchodní válkou, Brexitem bez dohody i spory s Itálií.
Jenže čas pro ukončení kvantitativního uvolňování vypršel už jen proto, že prodlužování by poškodilo důvěryhodnost ECB, protože už v červnu oznámila jeho konec.
ECB na základě kumulace rizik snížila své předpovědi růstu a inflace, efekt stimulu vyprší a růst se vrátí k potenciálu eurozóny, což je asi 1,5 %. Ale i to ještě může být přílišný optimismus. Růstová čísla (především od největších ekonomik) vyvolávají zklamání. Je tedy možné, že třetí čtvrtletí není anomálie.
Někteří ekonomové, uvádí Reuters, se domnívají, že ECB neustále omílá rizika a to, jak se rizika zvětšují, ale své ohodnocení rizika nezměnila. Jako by to nechtěla vidět. Guvernér ECB Mario Draghi pořád říká, že pohaněče růstu tu jsou a že zpomalení je prostě návrat k normálu po výjimečném období.
Také tvrdí, že právě program ECB byl tím hlavním motorem oživení, takže odchod z programu nutně znamená zpomalení. ECB nadále udržuje nízké úrokové sazby, a první navýšení sazeb přijde zřejmě někdy na začátku roku 2020. Zdroje z dluhopisů, které se dostanou k době splatnosti, budou investovány na trh, a to po prvním navýšení úrokových sazeb, což je dosti vágní formulace, která dává bance hodně flexibility.