Japonsko připouští porážku: deflaci porazit nedokáže

Po šesti letech se japonský premiér vzdal cíle dvouprocentní inflace. Zdůrazňuje růst pracovních míst.

Premiér Japonska Šinzó Abe se vzdává cíle 2 % inflace po šesti letech, nyní klade důraz na růst pracovních míst.

Wall Street Journal informuje o tom, že Japonsko se vzdalo cíle dvouprocentní inflace poté, co to zkoušelo šest let. Tokio kdysi považovalo inflační cíl za absolutní základ, ale nyní vlastně říká, že až tak moc neznamená.

Nyní říká profesor Hamada, který je jedním z tvůrců prorůstové politiky premiéra Abeho, že zaměstnanost je důležitější než cenové cíle. Tento názor jde proti guvernérovi japonské centrální banky Kurodovi i proti globálnímu konsenzu, že inflační cíl má být 2 % a výš a že je nutné, aby se centrální banka zavázala, že ho dodrží.

Kuroda se domníval, že dosažení 2% inflačního cíle Japonsko vyvede ze spirály klesajících cen, pomalu rostoucích mezd a slabé spotřeby. Také to byla cesta, jak snížit reálné úrokové sazby pro firmy a pro ty, kteří si chtěli pořídit nemovitost.

Abenomika dosáhla řady cílů, například snížení nezaměstnanosti a zajištění druhé nejdelší poválečné ekonomické expanze, inflační cíl je prostě v nedohlednu. Jádrová inflace byla v listopadu 0,3 %.

Některé firmy zkoušely zvednout ceny, protože neměly například dost personálu, ale nakonec zjistily, že prostě na to nemají tržní sílu. Jedno selhání za druhým vedlo k tomu, že japonské firmy jsou ještě opatrnější.

Abeho vláda přestala hovořit o nebezpečích deflace a místo toho se snaží snížit některé ceny, protože v příštím roce se zvýší některé daně. Centrální banka svou pozici zatím nezměnila.

Někteří se domnívají, že centrální banka Japonska by měla zvážit i svou politiku záporných úrokových sazeb, což znamená, že komerční banky musejí platit za to, že si část peněz uschovají u centrální banky. Tato politika prý narušuje finanční trhy a v když je reálná ekonomika silná, tak to není potřeba, říká Hamada. Výnos z desetiletého japonského dluhopisu je centrální bankou fixován na nulu.

Širikawa, předchůdce Kurody, nyní může vystoupit se známým „já to říkal“, co se týká menšího důrazu na dvouprocentní inflační cíl. Vázat se na specifickou cenovou úroveň je prý nebezpečné, už jen kvůli problémům s daty. Lepší je usilovat o udržitelnou cenovou stabilitu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Kuroda se k cíli 2 % zavázal v roce 2013 a od té doby ho chronicky neplní. Centrální banka navíc přestala vydávat odhad, kdy bude cíle dosaženo. Centrální banka se ale i tak bojí se cíle zcela vzdát, protože by to mohlo poškodit očekávání a zemi posunout zpět do deflace.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.