Podporovatelé volného trhu by měli svou nechuť vůči odborům znovu promyslet, zní z média, kde byste to nečekali.
Noah Smith pro Bloomberg píše o tom, že posílení odborů může snížit nerovnost a zamezit mzdové stagnaci. Ke konci roku připomínáme článek, který překvapivě vyšel na stránkách na byznys orientované agentury Bloomberg a který zdůrazňuje roli odborů v ekonomice a jejich prospěchu pro pracující.
Politicky a ekonomicky to odbory nemají lehké. Nejsou součástí státního aparátu, ale spoléhají na jeho ochranu, aby měly moc. Jsou zastoupeny ve firmách, ale mají často nepřátelské vztahy s managementem. Historicky vzato jsou to právě odbory, kdo pracující třídě zaručil ochranu a práva, která nyní má. Mohou ale také pracující třídu rozdělovat – dle různých firem, podle těch, kteří jsou či nejsou v odborech, píše autor úvodu.
Pro ekonomy bývají odbory problém, protože nezapadají do standardního paradigmatu ekonomické teorie, v níž atomizovaní jednotlivci a firmy dodržují pravidla daná silnou vládou. Někteří dokonce vnímají odbory jako kartel, který chrání ty, kteří jsou uvnitř na úkor těch, kdo jsou vně. V mnoha učebnicích najdeme to, že nárůst mezd vede k nezaměstnanosti.
Jenže tato teorie není správná, nebo je alespoň hodně neúplná, tvrdí Smith.
Už v 70. letech si ekonomové uvědomili, že odbory netlačí jen na mzdy. V roce 1979 vyšla studie autorů Freemana a Medoffa. Ti tvrdili, že odbory dávají pracovníkům hlas jak na pracovišti, tak politicky a odbory mohou pozitivně ovlivnit fungování ekonomického a sociálního systému.
Autoři ukazují, že odbory snižují odchody pracovníků, což firmě snižuje náklady. A politická aktivita odborů byla prospěšná nejen pro členy odborů. Ukázalo se také, že odbory snížily rasové mzdové rozdíly (což je typické americké téma). Odbory snižují i mzdovou nerovnost celkově.
Tehdy Freemana a Medoffa nikdo neposlouchal a nyní po čtyřiceti letech začínají zase ekonomové psát o tom, že odbory asi byly lepší, než jak se o nich psalo v učebnicích. Noah Smith uvádí další příklad studie, která ukazuje, že odbory byly významnou silou ve snižování nerovnosti v USA. Ukazuje, že odbory zvyšovaly úroveň pro ty pracovníky s nejnižšími mzdami.
Jenže odbory v soukromém sektoru v USA už skoro neexistují a jejich schopnost zvyšovat mzdy zmizela. Dnes se spíše jedná o vysoce kvalifikované pracovníky.
Zásadní otázkou je, proč odbory v USA téměř zmizely. Určitě svou roli hrály změny v politice, ale globalizace byla nejspíš ještě důležitější. Konkurence z takového Německa, kde odbory slouží k tomu držet mzdy dole, aby měly větší konkurenceschopnost, mohla poničit americký model. A s konkurencí z Číny je výzva na posílení odborové organizovanosti v USA možná jen utopie.
Stojí to ale za pokus, myslí si Smith. Kromě vládní redistribuce není moc cest, jak se vypořádat s rostoucí nerovností. Odbory by také mohly pomoci s problémem rostoucí tržní síly firem. Ukazuje se, že když je vysoká míra odborové organizovanosti, pak je průmyslová koncentrace méně efektivní v tlačení mezd dolů.
Podporovatelé volného trhu by měli svou nechuť vůči odborům znovu promyslet. Mezi mladými Američany roste podpora socialismu, pak by odbory byly tím, co USA a dalším zemím dovolilo ubránit se katastrofě komunismu 20. století, uzavírá Smith.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.