V únoru vytvořila americká ekonomika 20 tisíc míst, zatímco v lednu se jednalo o 300 tisíc. Jak si takové výkyvy vysvětlit?
Opravdu je stav na americkém trhu práce tak skvělý, ptá se článek časopisu The Economist (vydání 16/03/2019). Zatímco se hovoří o tom, jak božsky se mají obraceči hamburgerů, tak nová statistika ukázala, že v únoru ekonomika USA vytvořila jen 20 000 nových pracovních míst. V lednu to ještě bylo přes 300 000. Obě dvě čísla asi budou anomálie.
Ale stojí za to podívat se na trh práce důkladněji. Arthur Okun v roce 1973 popsal, jaký prospěch plyne ze snižování nezaměstnanosti. Jde o to, dostat ty z okraje „zpět od hry“, částečné úvazky přeměnit na plné, jde o navýšení produktivity.
Zkušenost z minulé dekády potvrzuje teorii Okuna. Trh práce se posunul na plné úvazky, méně lidí má tzv. nedobrovolné zkrácené úvazky.
Nová studie zjistila, že čím větší je nezaměstnanost pro určitou skupinu, tím bude tato skupina citlivější vůči výkyvům v ekonomice. Afroameričané mají vyšší nezaměstnanost než bílí a také mají mnohem větší nezaměstnanost v recesích.
Skupiny s nižším vzděláním jsou v podobné situaci, sice si nyní mohou pochvalovat pokles nezaměstnanosti, ale k úspěchu je daleko.
Firmy někdy pomáhají i s rekvalifikacemi či finanční gramotností, což by normálně měla dělat vláda. A provádí třeba i rekvalifikaci, když se ve firmě připravuje automatizace. Kdyby byla situace na trhu méně napjatá, tak by to firmy nedělaly.
Ale produktivita je stále nízká. Ekonomika neumí reagovat na strukturální nerovnosti. Ukazuje se totiž, že prospěch z ekonomiky, která „šlape“, je pro znevýhodněné skupiny menší, než ztráty, které je potkají v recesi.
Další recese bude, nevíme kdy. Únorová škytavka možná naznačuje, že ty, kteří si nyní pomohli, čeká zase hluboký pád.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.