Původní ambice vzaly za své. Rozpočet eurozóny se během diskuze ministrů financí členských zemí jaksi zmenšil.
Ambice se snížily, ale pak zase není jasné, k čemu vlastně rozpočet bude, informují Financial Times.
Ministři financí EU se budou radit, jak postoupit s návrhem rozpočtu pro eurozónu. Počáteční ambiciózní výhledy už vzaly za své. V červnu uplyne lhůta pro specifikaci návrhů. Je stále otevřena celá řada citlivých otázek.
Macronův návrh byl původně velmi ambiciózní s vizí více integrované eurozóny. Německo sice formálně projekt podpořilo, jenže následně se zmenšovala velikost i cíle rozpočtu. Vypadá to až tak, že takový rozpočet by vlastně neměl žádný dopad.
Eurokomisař Valdis Dombrovskis se domnívá, že je potřeba zaručit kvalitu projektu tím, že se bude jednat o jakýsi investiční instrument pro eurozónu, ale nebude zase duplikovat již existující fondy.
Macronova vize rozpočtu pro eurozónu zahrnovala představu odolnějšího měnového území, rozpočet tedy měl plnit i stabilizační funkci. Macronovi šlo také o to, aby se pomocí rozpočtu snižovaly velké rozdíly mezi zeměmi v eurozóně. Jenže tyto velké plány vzaly za své a rozpočet se v diskusích mezi ministry financí eurozóny „zmenšil“.
Rozpočet se nakonec smrskne na desítky miliard eur a slovo „stabilizace“ bylo z cílů rozpočtu vyřazeno zcela. Především Nizozemsko protestovalo proti tomu, aby jeho poplatníci nesli náklady za jiné země. V prosinci bylo dohodnuto, že rozpočet bude sloužit k navýšení „konkurenceschopnosti a konvergence“. Zdroje by měly sloužit k podpoře prorůstových reforem a také k podpoře investičních projektů.
Dombrovskis hovořil tom, že by rozpočet mohl fungovat na „proticyklickém“ základu, tj. země by se snáze dostaly k penězům v těžkých časech. To se Francii líbí, jenže z jiných zemí zase zaznívá, že proticykličnost je vlastně jen „jiné slovo pro stabilizaci“.
Německo a Francie jsou ovšem ve shodě ohledně možnosti společných evropských daní. Některé země se ovšem obávají, že v takovém případě by musely požádat o souhlas parlamenty. Především Finsko a Nizozemsko jsou proti.
Citlivou otázkou je i nastavení vztahu mezi rozpočtem eurozóny, která zahrnuje 19 zemí, a mezi současným rozpočtem EU. Je možné, že část z rozpočtu EU by právě přešla do rozpočtu eurozóny. V červnu se tedy očekávají velmi obtížná jednání.