Pro vládu je nepřijatelné, aby se z Mexika stala „bezpečná třetí země“, řekl před jednáním o clech s USA mexický ministr zahraničí Ebrard.
Mexiko během pondělka odmítlo americký nápad, že by mělo přijmout všechny středoamerické žadatele o azyl. Trumpova administrativa požaduje od Mexika „řešení“ nelegální migrační otázky a vyhrožuje zavedením cel v případě, že tak neučiní.
Trumpův návrh na zavedení cel od 10. června je nástrojem tlaku na mexickou stranu, po které požaduje, aby zabránila proudu migrantů ze zemí střední Ameriky ve vstupu do USA. Tento krok ale vzbudil obavy, že mezi oběma sousedy vypukne obchodní válka.
Ministr zahraničí Marcelo Ebrard sdělil, že země je odhodlána pokračovat v práci na udržení těchto skupin migrantů z dohledu hranice USA, v čemž, jak podotkl, Spojené státy Mexiku nijak nepomáhají. Odmítl však, že by se pro ně Mexiko mělo stát novým místem azylu (bezpečnou třetí zemí), je to podle něj „nepřijatelné“.
Mexiko a USA budou o otázce zavedení cel ze strany USA ve výši 5 % jednat. Mexická ekonomika se přitom velmi spoléhá na vývozy do USA, během prvního čtvrtletí se její růst snížil. Banka Goldman Sachs míní, že šance, že cla začnou platit od 10. června, je 70 %.
Mexická strana už varovala, že zavedení cel zpětně dopadne na všech 50 států americké unie a negativně ovlivní výrobní řetězce, spotřebitele a práci v obou zemích. Mexiko by v případě zavedení cel provedlo odvetu, prohlásila ministryně hospodářství Graciela Marquez. V nedávné minulosti již Mexiko efektivně použilo obchodní odvetná opatření – zaměřilo se na zemědělskou produkci těch států USA, odkud pochází voličská základna Donalda Trumpa.
Odhaduje se, že pětiprocentní cla by vedla k nárůstu daní pro americké firmy a spotřebitele v hodnotě 17 miliard dolarů. V případě, že by Trump zvýšil cla na 25 %, jednalo by se už o 86 miliard dolarů.
Americká strana chce pro Mexiku, aby nasadilo více personálu k zastavení migrantů na jejich cestě k hranicím USA, nejlépe už na hranicích s Guatemalou. Dále požaduje, aby posílilo monitoring hranice, zlikvidovalo kriminální sítě, které migranty pašují a umožnilo těm, kdo požadují azyl v USA, čekat na rozhodnutí v Mexiku.
Vláda mexického prezidenta Andrese Manuela Lópeze Obradora od ledna posílila detence i deportace, přesto se jí nepodařilo zastavit rostoucí příliv rodin, které se dostaly do USA především ze zemí střední Ameriky. Mnozí z těchto migrantů se snaží prchnout před chudobou a násilným zločinem.