Mezi globalismem a neoliberální globalizací by nemělo být rovnítko. Lidstvo má globální zájmy a závazky.
Komentátor Martin Wolf píše o problémech světové ekonomiky a ohrožení multilaterálního systému.
Globalismus, kterým tak opovrhuje americký prezident, by neměl znamenat neoliberální globalizaci, začíná Wolf. Znamená, že lidstvo má globální zájmy a závazky. Ano, je potřeba začít u národního státu, ale musíme myslet i za jeho hranice, nabádá Wolf.
Všichni žijeme na jedné planetě, jediné obývané v naší sluneční soustavě. Zatím jsme nenašli život někde jinde, jsme sami. Už jen to by mělo vést ke globálnímu uvažování, tvrdí Wolf. Ale jsou tu i morální a čistě praktické důvody, proč globálně uvažovat.
75leté výročí vzniku brettonwoodských institucí nás nabádá k pochopení důležitost rozvoje, který byl ukotven jako jeden z cílů. A dnes, připomíná Wolf, se absolutní chudoba dostala pod 10 % lidstva, to je velký pokrok.
Není možné chápat vzestup nezápadních civilizací jako něco, co ohrožuje dominanci Západu, a tedy se snažit jejich růst zastavit, říká Wolf.
Globalismus je pro Wolfa starost o lidstvo a o planetu. Wolf se domnívá, že nyní potřebujeme větší množství globálních veřejných statků. Taková ekologická ochrana je globální veřejný statek. Podobně i mír a samozřejmě také stabilní světová ekonomika. A také rozvoj, neboť zchudlý svět je nestabilní.
Proto byly po zkušenosti druhé světové války založeny mezinárodní instituce. Proto je tak smutné vidět, jak Británie odchází z EU a jak se USA obracejí zády vůči WTO i Pařížské klimatické dohodě. Od té doby potřeba spolupráce a péče o globální veřejné statky vzrostla.
Globalismu neunikneme, tvrdí Wolf.
Jsou to ovšem problémy, jako to, že lidstvo je organizováno v rámci národních států. Státy fungují, neboť vytvářejí loajalitu a identitu. Politiky musejí mít domácí legitimitu. Imigrace představuje případ, kdy se rovnováha ztratila. Kontrola nad tím, kdo v zemi žije, je zásadním aspektem suverenity. Globalismus neznamená svět bez hranic, bez hranic by nebyly státy, bez států by nebyl řád, ani domácí, ani globální.
Rozpor mezi globálním a domácím, pokračuje Wolf, ukazuje, že někde jsme postoupili hodně a někde příliš málo. Globální finance došly moc daleko, někteří si myslí, že i obchod, i když tento názor Wolf nesdílí. A naopak, globální kooperace je příliš malá u daní a u ekologických témat.
Velkou hrozbou je přirozená lidská tendence vinit z domácích problémů a střetu domácích zájmů cizince, zahraniční síly. Když obchod není viníkem nerovnosti, co to je? Technologie je jednou z odpovědí, tvrdí Wolf. Jenže vypořádat se s kvalitou vládnutí je obtížnější, než svalovat vinu na importy a na cizince. Spousta témat není vůbec globálních jako třeba to, že v USA neexistuje všeobecné zdravotní pojištění. Svalovat vše na cizince je odkláněním pozornosti od domácích problémů, je to destruktivní a nebezpečná taktika.
Musíme myslet a jednat globálně, nabádá Wolf, protože jinak to nejde. Ale pozor, to neznamená podpora laissez-faire. Jde o obranu kooperativního globalismu. Takový globalismus spočívá na legitimních státech. Ale legitimní stát není xenofobní šikanér. Je potřeba dosáhnout rovnováhy mezi lokálním, národním a globálním. Je to těžké, proto je snazší vše svalovat na zlé zahraniční síly.
Lidé jsou kmenoví živočichové, proto to funguje, ale je to cesta ke katastrofě, zakončuje Wolf.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.