Polsko úspěšně žalovalo Evropskou komisi za rozhodnutí ohledně plynovodu OPAL. Gazprom se nyní bez ukrajinských tranzitů neobejde.
Soudní dvůr Evropské unie v úterý 10. září rozhodl ve prospěch Polska v jeho žalobě na Evropskou komisi a její dřívější rozhodnutí. Polská energetická firma PGNiG požadovala omezení přístupu ruské firmy Gazprom do evropského plynovodu OPAL.
Verdikt znamená podle vyjádření představitele PGNiG Macieje Wozniaka, že Gazprom nebude moci zcela zastavit svůj tranzit plynu přes Ukrajinu – minimálně v nejbližších měsících. Ruská státní firma Gazprom na to reagovala s tím, že studuje právní důsledky verdiktu.
Míra přístupu Gazpromu k plynovodu OPAL je předmětem sporu od doby jeho výstavby. OPAL je v podstatě jednou z přípojek k plynovodu Severní proud, který funguje od roku 2011. Jako takový nemá OPAL žádné jiné zdroje zemního plynu než ten ze Severního proudu.
EU v roce 2009 přijala Třetí energetický balíček, který zamezoval tomu, aby jedna firma mohla získat výsadní postavení na energetickém trhu. V případě OPAL, plynovodu vedoucího z Německa do Česka, to znamenalo, že Gazprom zde mohl využívat jen polovinu z celkové kapacity plynovodu. To znamená v reálných číslech 18 miliard kubických metrů plynu za rok. Celková kapacita plynovodu je 36,5 miliard kubických metrů ročně.
V roce 2016 Evropská komise souhlasila s vyjmutím plynovodu OPAL z Třetího energetického balíčku do roku 2033. Kvóta pro Gazprom se zvedla na 90 % objemu.
PGNiG argumentovala tím, že zvýšení této kapacity umožňuje snížení tranzitu plynu přes Bělorusko a Ukrajinu, což je hrozba pro energetickou bezpečnost Polska. Soud nyní dal polské straně za pravdu s tím, že Komise „neprovedla výzkum vlivu změny režimu“ v plynovodu OPAL pro Polsko.
Podle ruského experta Sergeje Kapitanova v nynější moment je kapacita plynovodu OPAL na maximum. Denně zde projde 107 milionů kubických metrů. Stejně je na tom druhý německý plynovod NEL.
Díky rozhodnutí soudu přijde Gazprom o kapacitu 15 miliard kubických metrů plynu za rok. Náhradou pro tento obsah je jenom tranzit přes Ukrajinu – běloruská větev jede už nyní na plné obrátky. V červenci letošního roku, když probíhala údržba plynovodu Severní proud a Jamal-Evropa, procházelo ukrajinskou plynovou cestou denně o 50–60 milionů kubických metrů více, dodal Kapitanov.
Rozhodnutí evropského soudu mělo vstoupit v platnost hned po jeho oznámení, tj. 10. září. Odvolání vůči rozsudku je v této soudní instanci značně složité.
Nemožnost plně využívat OPAL oslabuje postavení Gazpromu před vyjednáváním s Ukrajinou a EU ohledně tranzitů plynu. To se má konat 19. září. Letos vyprší dohoda o tranzitu plynu přes Ukrajinu a pokud se rozhodnutí soudu bude realizovat, znamená to, že se Gazprom nemůže rozloučit s tranzitem přes Ukrajinu, míní další odborník Dmitrij Marinčenko z firmy Fitch. Platí to i v případě spuštění plynovodu Severní proud 2 a Turecký proud.
Podle Kapitanova evropští regulátoři takto signalizují Rusku, že se bude muset s Ukrajinou dohodnout.