Současný dobrovolný kodex EU pro boj proti dezinformacím by měl v budoucnu počítat se sankcemi a nápravnými mechanismy.
Studie Evropské komise o efektivitě praxe kodexu EU pro boj s dezinformacemi kritizovala samoregulační podstatu celého rámce a navrhla, že by se měly zavést „sankční a nápravné mechanismy“, aby bylo zajištěno dodržování pravidel. Nová studie byla uveřejněna 8. května, ale nedotýká se problému dezinformací v době pandemie.
Kodex boje proti dezinformacím je dobrovolným rámcem, který podepsaly platformy jako například Facebook, Google nebo Twitter, které souhlasí, že budou kontrolovat šíření dezinformací online. Vznikl v roce 2018 jako nástroj proti dezinformacím v době voleb do Evropského parlamentu v roce 2019.
V pátek uveřejněná studie Evropské komise, kterou vypracovala soukromá konzultační kancelář Valdani, Vicari a společníci, si všimla celé řady chyb v přístupu k zastavení šíření fake news v rámci kodexu. Za problém považuje dobrovolnost a samoregulaci kodexu, což neumožňuje, aby platformy nesly odpovědnost za jeho porušení. Evropská komise by tak podle studie měla posílit „účinnost odpovídajících mechanismů vynucení, sankcí a nápravy“. Dále studie tvrdí, že mezi výkonnou mocí a platformami by měla vzniknout dohoda o klíčové terminologii, a požadavky kodexu by se měly uplatňovat jednotně ve všech členských státech a platformách.
Obecně studie hodnotí zavedený kodex jako stále relevantní a vykazující pozitivní výsledky a doporučuje jeho pokračování.