Složitým sítem registrace projdou rok před parlamentními volbami zatím zřejmě celkem 4 nové politické strany.
V Rusku jsou registrovány čtyři nové politické strany, které jsou považovány za „kremelské projekty“, píše deník Vědomosti. Registraci ministerstva spravedlnosti po splnění podmínek už mají strany Zelená alternativa a Za pravdu. Brzy by se v registru měly objevit také strany Noví lidé a Strana přímé demokracie.
Tyto strany naplnily literu zákona, který ukládá mít pobočky v nejméně 43 regionech federace, a to během 6 měsíců. Novým stranám se to ale i v podmínkách karantény podařilo během tří měsíců od doby vzniku.
Strana přímé demokracie vznikla 5. března a 43 regionálních poboček měla 22. května a do konce května by měla mít ještě dalších šest poboček. V září se strana chce účastnit ve volbách ve Voroněžské a také v Novosibirské oblasti a ve volbách do dalších regionálních zastupitelských sborů. V roce 2021 plánuje volby do Dumy.
V případě Zelené alternativy měla tato strana během 2,5 měsíce celkem 48 poboček v regionech. Zakládající sjezd strany se konal 10. března.
Strana Noví lidé zaregistrovala celkem 52 poboček, ale zatím není vedena v seznamu stran, které mohou kandidovat. Další nová politická strana Za pravdu má nyní celkem 58 poboček a do konce května by jich mělo být 60. Tato strana si chce v létě odpočinout od registrování nových poboček a chce se soustředit na volební kampaň k tzv. Jednotnému volebnímu dni v září (den regionálních, případně komunálních a doplňujících voleb). Na podzim proces registrace obnoví. Před volbami do Dumy v roce 2021 chce mít strana celkem 85 poboček a počítá s tím, že bude mít stranické pobočky také v Abcházii a Jižní Osetii a také v neuznané Doněcké republice a neuznané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny.
V posledních letech bylo v Rusku těžké zaregistrovat si novou politickou stranu, tj. projít celým procesem registrace strany. Opozičník Alexej Navalnyj se o to opakovaně neúspěšně pokoušel. Podobně neuspěla například strana Občanská iniciativa poté, co se v jejích řadách objevil exposlanec Dumy Dmitrij Gudkov.
Někteří v Rusku míní, že Kreml chce do parlamentních voleb v roce 2021 pustit více malých politických stran, aby pak Jednotné Rusko získalo doplňující mandáty ze stranických kandidátek – a to na úkor stran, které nezískají ve volbách 5 % hlasů.
Všechny zmíněné politické strany měly vzniknout s požehnáním Kremlu. Jejich smyslem je především přetáhnutí protestních hlasů od Komunistické strany Ruska a Liberálně demokratické strany Ruska. V případě liberálněji laděných stran Noví lidé a Strana přímé demokracie se má jednat o nevoliče a jejich mobilizování k volbám.
Podle politologa Andreje Bogdanova probíhá registrace těchto nových stran průměrným tempem, tj. expresní režim registrace tu nebyl znát. Náklady na jednu registraci odhaduje Bogdanov na 2 miliony rublů.
Podle statistiky ruského ministerstva spravedlnosti bylo nejvíce nových stran zaregistrováno v roce 2012 – bylo jich 17. V roce 2013 šlo o 10 stran a v roce 2014 o 4 strany. V posledních třech letech ale v Rusku nebyly nové politické strany skoro zaregistrovány: v roce 2017 a 2019 nebyla registrována ani jedna, v roce 2018 pak jedna politická strana.