Brazílie, USA, Velká Británie a Rusko mají v čele neliberální populisty a nemoc se tu šíří rychle. Proč?
Článek amerických liberálních novin New York Times (NYT) míní, že Brazílie, Rusko a Spojené státy, potažmo Velká Británie, mají něco společného. Rychlé šíření nemoci COVID-19 tu má souviset s tím, že země vedou „neliberální populisté“ – Jair Boslonaro, Vladimir Putin, Donald Trump a Boris Johnson. Všechny čtyři vidí list jako verze „radikálně pravicového neliberálního populismu“, i když těmto politikům i jejich zemím přiznává řadu rozdílů.
Politolog Steven Levitsky, spoluautor knihy Jak umírají demokracie, na kterou se článek odvolává, říká, že tito lídři jsou velmi často „proti intelektuálům a expertům skoro všeho druhu“. Tvrdí o sobě, že na jejich straně je „zdravý rozum“, který expertům chybí. „Proti koronaviru to moc dobře nefunguje,“ cituje článek Levitského.
Brazilský prezident Bolsonaro odvolal ministra zdravotnictví, který prosazoval karanténu. Trump zase skoro dva měsíce odmítal názory odborníků a tvrdil, že nemoc zmizí „zázrakem“. Johnsonova vláda lidem ze začátku říkala, aby se dál mezi sebou stýkali, i když jinde už platila karanténa. (Putinův příklad článek nakonec ani jednou neuvedl, i když ho jmenoval na začátku – pozn.red.)
New York Times vidí podobné chování i jinde. Například v Mexiku, v jehož čele nyní stojí levicový populista Manuel López Obrador. I jeho vláda zpočátku lidem tvrdila, že virus není nic vážného a neposlouchala varování expertů.
Přitom se ukazuje, že zpožděné reakce na epidemii umožňují viru rychlejší šíření. Lídři, kteří reagovali opožděně, často citují ekonomické ohledy. Vědci a ekonomové přitom říkají celkem jasně: Nejrychlejší cestou k ekonomické normálnosti je kontrola šíření nemoci. Napětí mezi ekonomikou a zdravím je falešné, uvádí článek další názor.
Země, které vedou ženy, jsou v boji proti koronaviru úspěšnější, jak ukazuje příklad Německa, Nového Zélandu nebo Tchaj-wanu.
Článek přiznává, že spojnice mezi neliberálním populismem a rychlým šířením nemoci není dokonalá. Maďarský Viktor Orbán nebo filipínský Rodrigo Duterte reagovali na pandemii rychle. Oba ale využili krize k útoku na politické oponenty, píše dále NYT.
Pro globální vzorce jsou výjimky celkem normální. Platí ale, že populisté nemají rádi odborníky a nechtějí se na odborníky spoléhat. Jenže neodborná reakce na pandemii je smrtelná.
Někteří z populistů, Boris Johnson a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, začali pandemii brát vážně. Trumpovy reakce se měnily ze dne na den, a byly „zředěny“ federálním systémem, ve kterém dělají řadu rozhodnutí guvernéři.
Podle britského politologa Thomase Haleho by mohly populistické země s pandemií bojovat více než jiné. Podle něj se nyní nacházíme jen v počáteční vlně a bude to dlouhá cesta. Země s robustním vládním systémem si povedou lépe.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.