Ivo Šebestík se zamyslel nad současnou masivní mediální panikou v Česku. Jaké zájmy za ní vězí?
V posledních dnech a týdnech se některých občanů v České republice zmocňuje téměř panika ohledně strachu z rychlého šíření koronavirové nákazy. S největší pravděpodobností jsou takto vystrašeni především pravidelní konzumenti České televize a čtenáři, posluchači i diváci některých dalších toxických médií hlavního proudu.
Přitom skutečně směrodatnými ukazateli míry opravdu vážného ohrožení populace jsou úmrtnost na koronavirus (takzvaná „smrtnost“), respektive úmrtnost s koronavirem a vedle toho faktický i procentuální počet těžkých případů způsobených prokazatelně zmíněným virem a vyžadujících nemocniční péči či dokonce akutní lékařskou pomoc. Ve všech těchto ukazatelích je covid-19 statisticky mnohem méně smrtící než některá jiná onemocnění, která jsou v našem geografickém prostředí úplně běžná, včetně klasické chřipky.
Celý problém mediálního šíření paniky může být mnohem jasnější, když vezmeme v úvahu následující fakta týkající se české politické scény. Když pandemie covidu-19 na jaře letošního roku vypukla, česká vláda složená z koalice ANO (Babiš) a ČSSD (Hamáček) z pohledu evropských i světových statistik situaci zvládala velmi dobře. Toto zvládání pandemie přidávalo hnutí ANO, tedy zejména premiéru Babišovi, politické body, a naopak je ubíralo takzvané opozici.
Opozice byla ze zvládání situace okolo pandemie v České republice skutečně zarmoucena a hledala všemožné cesty, jak pozitivní dojem, jímž vláda po několik měsíců skutečně, byť možná nezaslouženě působila, co nejvíce zakalit. Pochopitelně darem z nebes by pro českou nekonstruktivní opozici bylo, kdyby se pandemie vládě vymkla z rukou a čísla pozitivně diagnostikovaných osob prudce narostla. A tento dar nyní opozici z nebes skutečně spadl. Dílem se podařilo možná nechtěné promoření části obyvatelstva, takže čím více lidí se otestuje, tím více „majitelů“ vzorku tohoto viru nejspíš skutečně bude. To dá patrně rozum…
Jenomže, u všeho, co se jakkoliv týká politiky, a zejména té vysoce nekulturní, která se v posledních desetiletích stala naším českým osudem (ale nejenom naším), je důležitý úhel pohledu. Každou věc je možno nasvítit tak, aby vyhovovala určitým politickým záměrům. Takže, opozice a její mainstreamová média se rozhodly zaútočit na bodové zisky ANO (rozumějme Andreje Babiše) tak, že zcela odloží stranou nejpodstatnější fakta týkající se covidu-19, jimiž jsou počty skutečně vážných a hospitalizovaných případů, a úmrtí na virus či „s ním“ v poměru k vážným onemocněním jiného druhu a úmrtím na ně. A naopak zdůrazňují exponenciální nárůsty počtů osob, u kterých byl virus detekován, ale z nichž vysoké procento osob si tohoto viru ve svém těle nevšimlo a patrně (doufejme) ani nevšimne.
Nemám nejmenší snahu jakkoliv bagatelizovat virovou nákazu tohoto typu, stejně jako choroby jiné. Člověk i dnes, v epoše údajně tak vyspělé, musí velice dbát na ochranu svého zdraví. A lidé, kteří už mají jistý věk, nebo jsou jakkoliv jinak nemocní a oslabení, pak se musí chránit dvojnásob, ne-li více. To je logické. Jenomže hysterie, jakou šíří určitá konkrétní část médií, je velmi těžko motivována skutečným zájmem o zdraví svých spoluobčanů. Většina z nás si za poslední léta docela dobře všimla toho, jakou mírou cynismu disponují vlivné struktury současného světa. Takže péči o blaho lidí si u nich můžeme škrtnout okamžitě. A to zřejmě úplně ve všech případech. Dominují zisky, a těch se dosahuje prostřednictvím moci a vlivů. A moc a vliv jsou – bohužel a třikrát běda! – spojeny naprosto nerozlučně s politikou. Takže odpověď na mediálně šířenou paniku ohledně koronaviru hledejme nejspíš v blížících se krajských a senátních volbách. A po nich přijdou volby další. A i v těch bude chtít nekonstruktivní opozice uspět a pak chutě navrtat zemi a jejímu obyvatelstvu dalších pár hlubokých otvorů do trupu lodi. Závod ke dnu tak půjde rychleji.