Prozatímní prezident země musel rezignovat v reakci na masové protesty, které se neobešly bez policejního násilí. Peru mělo v jednom týdnu hned tři prezidenty.
Nový prozatímní prezident Peru Manuel Merino rezignoval ani ne týden po nástupu do úřadu v důsledku silných protestů, které žádaly jeho odchod z funkce, a policejní reakce, která měla za následek dva mrtvé a desítky zraněných, píše Al Jazeera o událostech v jižní Americe.
Poslední politické otřesy v Peru provází koronavirová pandemie a zhoršení ekonomické situace v zemi. Peruánské hospodářství se propadlo nejvíce za poslední jedno století.
Merinova rezignace vedla k masovým oslavám v ulicích hlavního města, přestože nový vývoj vhání zemi do další politické nejistoty a právního chaosu.
Parlament měl podruhé hlasovat o novém prozatímním prezidentovi v nejbližší době, neboť levicový poslanec a ochránce lidských práv Rocio Silva-Santisetab nezískal v prvním hlasování většinovou podporu. V Limě zavládl napjatý klid.1
7. listopadu byl do úřadu prozatímního prezidenta zvolen člen centristické Fialové strany, Francisco Sagasti, který by měl zemi dovést k předčasným volbám v dubnu příštího roku. Sagasti po zvolení požádal o zachování klidu v zemi.
Kongres ovládaný opozicí minulý týden, tj. v pondělí 9. listopadu, odhlasoval odvolání prezidenta Martina Vizcarry kvůli obviněním z korupce. Toto obvinění bývalý prezident odmítá. Merino se stal prozatímním prezidentem z titulu své předcházející funkce předsedy parlamentu, jeho nástup však vyvolal největší masové protesty za poslední dekády – protestující považují Vizcarrovo odvolání za parlamentní puč.