Od roku 2015 přibližně 62 zemí po celém světě zablokovalo nebo alespoň omezilo přístup k sociálním sítím.
V Číně, Severní Koreji, Turkmenistánu a Íránu jsou blokovány hlavně zahraniční sociální sítě, jako je Twitter a Facebook. Je třeba zmínit, že Čína má svůj vlastní národní ekosystém sociálních sítí a komunikačních aplikací. Katar a Spojené arabské emiráty omezují používání internetové telefonie prostřednictvím hlasových IP adres.
Podle analytiků tato omezení často souvisejí s nedemokratickými vládami. Proto mají africké a asijské země v posledních pěti letech nejčastěji omezený přístup. Ve většině případů jsou však omezení pouze dočasná.
Aktuální případy cenzury zahrnují blokády kubánských sociálních médií během protestů 30. listopadu 2020 v Havaně nebo omezený přístup uvalený Ázerbájdžánem během září v konfliktu o Náhorní Karabach.
V roce 2019 web Freedom House uvedl: zatímco autoritářské mocnosti jako Čína a Rusko hrály nesmírnou roli při snižování vyhlídek, že technologie zajistí větší lidská práva, přední světové platformy sociálních médií sídlí ve Spojených státech. Jejich využívání antidemokratickými silami ovšem USA zanedbaly.
Ať už kvůli naivitě o roli internetu v prosazování demokracie nebo postoji tvůrců politik vůči Silicon Valley, nyní svět čelí tvrdé realitě: budoucnost svobody internetu spočívá na naší schopnosti spravovat sociální média.

Psali jsme: