Západ obyvatele Sýrie před 10 lety opustil, proto je částečně zodpovědný za katastrofu v zemi. Bylo mnoho příležitostí a důvodů zasáhnout, píše se v Německu.
Demonstranti chtěli důstojný a svobodný život bez útlaku a korupce. Skutečnost, že Tunisané a Egypťané otřásli svými autokraty, také inspirovala mnoho Syřanů, když před deseti lety vyšli do ulic. Syrský diktátor Bašár Asad se však poučil: pokud se poddáte, pravděpodobně vás to bude stát moc a život, uvedla Tagesschau.
Asad tedy vedl válku proti svým vlastním lidem (mimo jiné nově vynalezenými barelovými bombami, kazetovými bombami a chemickými zbraněmi) od obléhání až k vyhladovění. Asad, který studoval medicínu, nechal bombardovat nemocnice a zabíjet lékaře. Jeho a ruské letectvo společně útočilo především na civilní infrastrukturu. Na jaře 2018 se šéf Kremlu Vladimir Putin chlubil, že v Sýrii již vyzkoušel více než 200 nových zbraňových systémů.
Západ více znepokojoval „Islámský stát“
Dnes jsou statisíce lidí mrtvých a miliony jsou na útěku, velké části země byly zničeny, je tu chudoba a hlad. Částečně za to může Západ. Svou armádu použil proti teroristické organizaci „Islamský stát“, ale nikoli proti Asadovi. Dokud Rusko v září 2015 nevstoupilo do války, bylo mnoho příležitostí, jak Syřanům poskytnout vojenskou pomoc cílenými útoky na režim. Nakonec však Sýrie nebyla pro Západ dost důležitá.
Třicetistránková zpráva organizace „Syrian Network for Human Rights“ (SNHR) tvrdí, že syrský lid poprvé povstal v roce 2011, když požadoval svobodu od tyranie, aby získal zpět svou dlouho potlačovanou důstojnost, která však byla rozdrcena brutálními bezpečnostními složkami syrského režimu. Tyto výzvy ke svobodě a důstojnosti byly silnými politickými hesly, stejně jako požadavky na základní lidská práva, která jsou právem všech národů, včetně svobody názoru, projevu a pokojného protestu.
Instinktivní reakcí syrského režimu však bylo potlačení protestů pomocí bezpečnostních služeb, které způsobily strašnou míru násilí proti neozbrojeným demonstrantům (střelba, zabíjení a zatýkání, které připomínalo únosy), aby tímto způsobem terorizovali zbytek syrské společnosti. Účelem mělo být podrobení a odrazení od připojení se k lidovému povstání.
Organizace SNHR je nezisková organizace, která sídlí ve Velké Británii a věnuje se především monitorování civilních obětí konfliktu v Sýrii. Často je citována nejen v západních médiích, nýbrž i Vysokým komisařem pro lidská práva při OSN a dalšími.
Selhání OSN
Jak zpráva dále konstatuje, až do konce roku 2011 se lidové povstání ještě nezměnilo ve vnitřní ozbrojený konflikt, ale Rada bezpečnosti OSN a mezinárodní společenství selhaly v ochraně civilistů, čímž syrskému režimu umožnily pokračovat v akcích, které se rovnaly zločinům proti lidskosti.
U příležitosti 10. výročí lidového povstání za demokracii nastiňuje zpráva některé klíčové body a události během posledního desetiletí v Sýrii a aktualizuje záznamy o nejvýznamnějším porušování lidských práv, aby ukázala hrozný rozsah lidské a materiální ztráty, které utrpěl syrský lid pouze proto, že požadoval, aby se jejich národ posunul od dědičné autoritářské diktatury k moderní, demokratické a pluralitní zemi.
Jednání v Astaně
Jednání v Astaně dalo dohromady delegace syrského režimu na jedné straně a opozičních frakcí na straně druhé pod záštitou Ruska a Turecka, přičemž se k nim později připojil Írán. Během téměř 4 let se uskutečnilo 15 kol těchto rozhovorů v kazašském hlavním městě Astana (nyní Nursultan) – s výjimkou 10. kola (konalo se v Soči). Ve zprávě na str. 9 jsou podrobnosti k některým jednáním. Co se týká ostatních kol, probíhaly rutinní diskuse, které nepřinesly nic hmatatelného.
Zpráva obsahuje mimo jiné grafy a mapky. Například na str. 11 jsou mapy Sýrie, které znázorňují kdo a kdy kontroloval příslušná území (zdroj syria.liveuamap.com).
Ruská a čínská veta
Organizace SNHR odhalila, že 16 případů využití práva veta Ruskem a Čínou přispělo k úmrtí téměř čtvrt milionu Syřanů, k zatčení téměř 150 000 dalších a k šíření beztrestnosti. Časová osa (viz str. 14), ukazuje rozsah hrozného selhání Rady bezpečnosti OSN při ochraně civilistů a nastolení míru a bezpečnosti v Sýrii (podrobněji zde).
Katastrofální humanitární situace
Humanitární situace v Sýrii je nadále katastrofální. Miliony lidí byly vysídleny ze svých domovů a ti, kteří zůstali, se snaží získat dostatek jídla a obnovit svůj život.
Konflikty, masový přesun populace a bezprecedentní ekonomické tlaky vedou k hladu a syrské rodiny potřebují naši pomoc více než kdy jindy. Rodiny přišly o práci kvůli protipandemickým opatřením a cena základních potravin se zároveň vyšplhala na rekordní hodnoty. V souhrnu tyto faktory posunuly rodiny po celé zemi hlouběji do chudoby, hladu a potravinové nejistoty.
Psali jsme:
Tématu situace v Sýrii se dlouhodobě věnujeme, další naše příspěvky naleznete zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.