Obnovitelné zdroje v Číně stále nejsou schopny uspokojit rostoucí poptávku po energiích.
Celkem 53 % energie vyprodukované z uhlí připadlo celosvětově na Čínu, uvedla nová zpráva klimatické výzkumné skupiny Ember. Je to o 9 % víc než před pěti lety, a to navzdory slibům o boji proti klimatické změně a vybudování tisíců elektráren na obnovitelnou energii. Čína sice v uplynulém roce vyrobila 71,7 gigawatů (GW) větrné energie a 48,2 GW solární energie, přesto je jedinou zemí ve skupině dvaceti největších ekonomik G20, jejíž spotřeba uhlí se zvýšila.
V celosvětových číslech vzrostl čínský podíl energie z uhlí z 44 % v roce 2015 na 53 % v roce 2020.
Čína přitom slíbila, že svoji závislost na uhlí zredukuje. V roce 2030 mají čínské emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu, a k roku 2060 se má Čína stát uhlíkově neutrální.
Podle analytiků je Čína „velkou lodí“, pro kterou je nemožné provést náhlý a rychlý obrat. Čínská ekonomika nedokázala vyprodukovat dostatek čisté energie, který by odpovídal zvyšující se poptávce. Obnovitelné zdroje mohly v roce 2020 uspokojit jenom polovinu spotřeby energie v Číně.
Čína loňském roce schválila nové uhelné projekty s výkonem 46,1 GW, což je více než za předchozí tři roky dohromady. Přesto země snížila podíl uhlí na celkové spotřebě energie ze zhruba 70 % před deseti lety na loňských 56,8 %. V pětiletém plánu, který končí v roce 2025 se Čína zavazuje, že bude racionálně kontrolovat rozsah a tempo rozvoje výstavby uhelné energetiky. Podle analytika Mu-i Janga z výzkumné skupiny Ember bude stanovena horní hranice spotřeby uhlí, což bude mít zásadní vliv na budoucí vývoj uhelné energetiky.