Potravinová bezpečnost se po celém světě zhoršuje v důsledku změny klimatu a intenzivního zemědělství. Pandemie tyto problémy prohloubila.
Covid-19, války a přírodní katastrofy. Rok 2020 měl obrovský dopad na celý svět, ale zasáhl s extrémní silou nejslabší kategorie, což vedlo k tomu, že nejméně 155 milionů lidí je ohrožených akutní potravinovou nejistotou v 55 zemích/oblastech po celém světě – je to o 20 milionů více než v předchozím roce.
Pandemie odhalila křehkost světového potravinového systému a potřebu vytvořit spravedlivější, udržitelnější a odolnější systémy, které zajistí pravidelnou a nutričně kvalitní výživu pro 8,5 miliardy lidí do roku 2030. Pokud chceme dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, je nutné radikálně změnit naše zemědělsko-potravinářské systémy.
Konflikty a hlad spolu souvisejí
V předmluvě pátého vydání zprávy Globální sítě proti potravinovým krizím (The Global Network Against Food Crises – GNAFC) generální tajemník OSN António Guterres uvedl: „Konflikty a hlad se vzájemně posilují. Musíme proto řešit hlad a konflikty společně, nelze je vyřešit samostatně. Hlad a chudoba spojené s nerovností, klimatickými šoky a tlakem na půdu a zdroje, vyvolávají konflikty. Konflikt rovněž nutí lidi, aby opustili své domovy, půdu a zaměstnání. Narušuje zemědělství a obchod, omezuje přístup k životně důležitým zdrojům, jako je voda a elektřina, a vede tak k hladu a hladomoru.“
Zpráva dále uvádí: Vzhledem k tomu, že pandemie stále není pod kontrolou, bude mnoho domácností čelit sníženým příjmům spojeným s omezenými mzdovými příležitostmi pracovních sil a zpožděním vyplácení platů zaměstnancům. Pokud nedojde ke zlepšení, mohou se zhoršovat ekonomické důsledky. V zemích dovážejících potraviny budou oslabující měny nadále tlačit nahoru ceny potravin a dále omezovat kupní sílu. Vysoká úroveň veřejného dluhu by mohla mít dopad na dlouhodobější rozvojové politiky, které by potenciálně podkopaly hospodářské oživení a pozastavily zlepšení zajišťování potravin a rovnosti.
Potravinová bezpečnost zůstává i nadále hlavním problémem po celém světě
Podle výhledu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světového potravinového programu (WFP) na období březen až červenec 2021 existuje 20 zemí a situací, kde je pravděpodobnost dalšího zhoršení akutní potravinové nejistoty v důsledku více faktorů, které jsou vzájemně propojené nebo se vzájemně posilují. Jedná se především o dynamiku konfliktů, ekonomické šoky, sociálně-ekonomické dopady pandemie, extrémy počasí a šíření škůdců u rostlin a nemocí u zvířat.
Závažná situace je těchto zemích: Afghánistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Haiti, Honduras, Nigérie, Súdán, Jižní Súdán, Sýrie, Jemen a Zimbabwe.
V Latinské Americe pandemii předcházelo zdlouhavé období stagnujícího růstu a zvyšování úrovně dluhu. Výsledkem je, že region byl nejvíce zasažen po celém světě, pokud jde o pokles ekonomického výkonu, a očekává se, že v příštích letech dojde podle MMF k nejpomalejšímu oživení.