Vládní zásahy do ekonomiky, i když se jako motiv uvádí ochrana životního prostředí, často nejsou vedeny racionálními úvahami, ale populismem a ideologií.
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a německá politika v oblasti životního prostředí a energetiky je toho nejlepším příkladem, napsal Rainer Zitelmann pro National Interest.
V 70. a 80. letech 20. století měli němečtí ekologové jeden hlavní cíl: odsunout jadernou energii do historie. Když v roce 1998 sestavila koalice sociálních demokratů a Zelených vládu, neztrácela mnoho času s přípravou plánu na postupné ukončení využívání jaderné energie a v roce 2000 uzavřela s jednotlivými provozovateli dohodu v tomto smyslu. V roce 2002 byl novelizován německý zákon o atomové energii tak, aby obsahoval podmínky této smlouvy. V roce 2010 vláda Angely Merkelové rozhodla o prodloužení provozní doby jaderných elektráren v zemi, ačkoli toto rozhodnutí bylo v roce 2011 přehodnoceno v důsledku havárie v japonské Fukušimě. Poslední německá jaderná elektrárna má být odstavena v roce 2022.
Toto rozhodnutí postupně ukončit jadernou energetiku je však jedním z hlavních důvodů, proč na tom Německo, navzdory rozsáhlému úsilí v jiných oblastech, není v boji proti změně klimatu o nic lépe. Země nyní vypouští více CO2, než kdyby jaderná energie byla stále součástí národního energetického mixu.
Vědci z Yaleovy univerzity vysvětlují velmi diplomaticky, že „někteří analytici“ se domnívají, že německé ukončení jaderné energetiky škodí pokroku země při snižování emisí CO2. Méně diplomaticky, ale o to výstižněji Wall Street Journal v roce 2019 obvinil Německo, že má nejhloupější energetickou politiku na světě.
Podívejme se, co noviny WSJ tehdy napsaly: Hloupá environmentální politika je v Evropě běžná (viz daň z pohonných hmot, kterou Emmanuel Macron ve Francii vyvolal nepokoje) ale i podle tohoto měřítka je nový německý plán na opuštění uhlí pozoruhodný. Poté, co Berlín promrhal nespočet miliard eur na obnovitelné zdroje a přivodil německým domácnostem a podnikům jedny z nejvyšších cen energie v Evropě, nyní slibuje, že zničí jediný spolehlivý zdroj energie, který Německu zbyl.
Tento plán vypracovala komise složená z odborníků, která doporučila, aby Německo do roku 2038 ukončilo výrobu elektřiny z uhlí. Uhlí se v současnosti podílí na výrobě elektřiny v Německu 40 %, což je zdaleka nejvíce v severní Evropě. To vytváří ekologickou krizi a je to důsledek více než desetiletí špatných rozhodnutí v oblasti ekologické politiky.
Energiewende neboli energetická transformace, kterou prosazuje kancléřka Merkelová, výrazně dotuje nespolehlivou větrnou a solární energii, takže se energetickým společnostem nevyplatí investovat do čistšího zemního plynu. Energetické společnosti se vrátily k levnějšímu, ale špinavějšímu uhlí, aby vyplnily mezery v dodávkách, když nefouká vítr nebo nesvítí slunce.
Bude Německo dovážet elektřinu z Česka a Polska?
„Podle výpočtů institutu Ifo by ukončení výroby elektřiny z uhlí bylo alespoň částečně kompenzováno dovozem jaderné a uhelné elektřiny z Polska a České republiky,“ uvedla Karen Pittelová, výzkumná pracovnice institutu Ifo. Kromě toho kompenzace pro provozovatele elektráren a plánované úlevy na cenách elektřiny dále zvýší náklady na ukončení těžby uhlí. Příležitost spojit ukončení těžby uhlí se zásadní reformou energetické a klimatické politiky byla promarněna.
Podle Pittelové by odstavení uhelných elektráren podle plánu znamenalo další náklady na energetický přechod, který by si podle současných odhadů vyžádal do roku 2050 více než 1 000 miliard eur dodatečných investic.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.