Čínské a americké pozice v západním Tichomoří naznačují stav, který je blízký válce, píše George Friedman.
Válka mezi Čínou a Spojenými státy by byla válkou mezi stejně silnými velmocemi, ale neznamená to, že by se jednalo o totožné velmoci, píše analytik George Friedman. Obě velmoci se od sebe odlišují jako všechny národy zeměpisem, strategií, lidskou silou nebo zbraněmi. USA a Čína jsou si rovny ve schopnosti, alespoň na povrchu, porazit jeden druhého. Válečné plány jsou významné v tom, že se každá strana snaží o identifikování slabin protivníka. První úder je přitom kritický. Moment překvapení je zásadní.
Ve 20. století se většina konfliktů mezi stejně silnými státy vedla prostřednictvím momentu překvapení (příklady: německá invaze do Francie přes Belgii v roce 1914, útok Japonska na Pearl Harbor, napadení SSSR či spojenecká invaze do Francie). Ne vždy je moment překvapení zárukou konečného vítězství, nicméně v těchto případech zaručoval aspoň to, že první překvapující úder neskončil ještě před začátkem války (protože o něm protivník nevěděl a nemohl na něj reagovat). Příkladem, kdy moment překvapení chyběl, byla rusko-japonská válka v roce 1905. Zdlouhavá cesta ruské flotily do vod Tichého oceánu dala Japoncům čas na přípravu. Takže i když překvapení nic nezaručuje, nepřítomnost překvapení dělá vítězství v počátečním tahu extrémně obtížným.
Čínské a americké pozice v západním Tichomoří dnes naznačují stav, který je blízký válce. USA válku pravděpodobně nezačnou, jejich zájmem je zachování možnosti blokovat dopravu přes čínské východní přístavy. Čína je tak v situaci, kdy ji USA mohou poškodit. Čína tedy musí buď dosáhnout s USA dohody, nebo vyhlásit nepřátelský stav.
Jsou zde dvě možné strategie Číny: skrýt záměr vést válku, nebo skrýt úvodní tah války. Ta první možnost je podle Friedmana vždy nejlepší.
Záměry Číny nejsou jasné, země však vytvořila atmosféru, v níž je válka, kterou by sama začala, reálnou možností v případě, že USA nezmění svoje diplomatické nebo vojenské postoje. To, že USA se nyní vojensky zaměřily na Čínu, omezilo čínské možnosti operací/operovat. Na druhou stranu, Čína nemůže spoléhat na to, že USA nemají v úmyslu zahájit nepřátelské akce. Možnost války tak není cizí ani jedné straně.
Spojené státy mají větší manévrovací prostor. Válečné indikátory jsou cenné diplomaticky a mohly by přesvědčit USA ke změně (po zhodnocení situace a priorit) jejich vojenského postoje i postoje vůči ekonomickým vztahům s Čínou.
Friedman vidí jako velmi zvláštní, že Čína odkryla bod pro zahájení války – tím, že nasadila sílu, která by mohla teoreticky dobýt Tchaj-wan. Čínské přeformulování postojů vůči Tchaj-wanu a dokonce zveřejnění podrobností o možné invazi na Tchaj-wan je bizarní. Není ale bizarní za předpokladu, že Čína počítá s tím, že USA kvůli ostrovu válku nepovedou. Pak by se jednalo jen o čínskou strategii, která chce USA přesvědčit o tom, že válka je pravděpodobná v případě, že USA nezmění svůj postoj k Číně.
Dává to smysl i jinak. Čína se cítí nucena zahájit konflikt, ale jeho smyslem není samotný Tchaj-wan. Získání Tchaj-wanu by strategický problém Číny nevyřešilo. Problém je v tom, že řada ostrovů od Japonska po Singapur a zemí jako Indie, Vietnam a Austrálie jsou buď formálně spjaty se Spojenými státy, nebo se z nepřátelství s Čínou dělí o neformální spolupráci s USA. Tento řetězec vytváří řadu bodů, které blokují přístup Číny ke globálním oceánům.
Invaze na Tchaj-wan nedává smysl také proto, že je zde vysoká možnost neúspěchu.
Z toho lze odvodit, že čínské zaměření na Tchaj-wan má jen zvýšit pocit hrozící války a formovat kalkulace USA a jejich spojenců. Je možné, že Čína místo toho zamýšlí rozsáhlejší konflikt pokrývající celé západní Tichomoří, na který vsadí všechno. Ale nemusí.
Další zbývající možností je, že se Peking připravuje na jednání s USA. Zdrojem jejich rivality byl původně americký požadavek dostat rovný přístup na čínský trh a ukončení měnové manipulace s jüanem. Pocitu možnosti války bylo dosaženo, ale reálné náznaky války jsou jen těžko viditelné, takže zbývá politické dohoda.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.