Bezpečnostní analytik Jan Schneider píše o poslední kauze odvolání ředitele FBI Jamese Comeyho prezidentem Donaldem Trumpem.

Prezident Donald Trump odvolal ředitele FBI Jamese Comeyho. Přišlo to jako blesk, zhruba po uplynulé jedné třetině ředitelova mandátu.

Oficiální zdůvodnění zmiňuje chyby FBI při vyšetřování bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové a jejích emailových avantýr, které byly podle závěrů FBI sice krajně lehkomyslné, ale ne trestné. Jelikož ale FBI zahájila toto šetření (s velmi dobře předpokladatelným výsledkem) v průběhu prezidentské kampaně, byli demokrati velmi rozezlení a žádali Comeyho odvolání pro narušení volebního procesu. Nyní jim to Trump připomněl, když zase mají tendenci se Comeyho zastávat.

Média totiž spekulují, že pravou příčinou odvolání Comeho bylo vyšetřování FBI, týkající se údajných ruských zásahů do týchž voleb, jejichž cílem bylo zvýhodnit Trumpa.

Kromě FBI tuto záležitost „vyšetřují“ tři kongresové výbory, ty jsou ale podstatně závislé na informacích od FBI. Po odvolání Comeyho média povykují o pozdržení či dokonce zastavení tohoto vyšetřování.

To je poněkud komické, protože vyšetřování skutečně nezávisí – ani nesmí záviset – na tom, kdo je ředitelem. Ostatně Trump vyzval FBI k pokračování šetření.

Takovéto mediální „obavy“ jsou jedním z propagandistických nástrojů, proti nimž by se měli ohradit sami příslušníci FBI, kteří jsou pod služební přísahou povinni nasadit svůj život, takže nějaké hrozby zastavením služebního postupu nebo vyhozením z práce je musí z principu nechávat zcela netečnými. A mediální spekulace, že by odvolání jejich ředitele mohlo ovlivnit jejich práci, je musí urážet.

Trapná česká paralela

Podobný příklad pamatujeme i u nás, a to, jak trapně se chovali příslušníci ÚOOZ, když byl ředitelem Jan Kubice. Inspekce je začala vyšetřovat, což považovali za zastrašování. Co se strachu týče, je otázka, jestli by dostáli služební přísaze, když se jim už při inspekčním šetření podlomila kolena (ostatně se říká, protože zločinci mají ve zvyku dávat inspekci podněty na policisty, kteří je šetří, že policista, kterého nešetří inspekce, je asi pro podsvětí neškodný).

A tyto „obavy“ byly důvodem, proč Kubice v roce 2006 narušil předvolební proces několik dní před volbami, přestože sám prezident Václav Havel, který nad Kubicem držel ochrannou ruku, prohlásil, že předložení oné zprávy parlamentnímu výboru (kde „dostala nožičky“ a utekla do tisku) mohlo počkat po volbách. A to už vůbec nemluvíme o tom, jaká bohapustá siláž nezpracovaných informací a klepů a drbů a pomluv celá ta slavná Kubiceho zpráva byla! (Jak mi řekl mi jeden ústavní činitel, politicky ODS, kdyby mu něco takového přinesl nějaký subalterní úředník, vyrazí s ním dveře.)

Ale zpět do USA. Vyšetřování na řediteli FBI nezávisí a jeho odvolání ho nemůže ovlivnit (to by byl opravdu setsakra špatný ředitel, kdyby měl úřad takto nastaven!). Nemůže ovlivnit ani vyšetřování skutečně provádějící příslušníky FBI, pokud nejsou psychicky labilní. Naopak, správné vyšetřovatele to může snad ještě více motivovat.

Žádná stopa po ruském vměšování

Zde musíme zmínit kontext této události, zdali by se její vysvětlení nemohlo opírat o něco jiného. A skutečně – in puncto vyšetřování podezření z vměšování Rusů do amerického politického života, dokonce formou snad nějaké tajné dohody mezi Ruskem a suitou Donalda Trumpa coby kandidáta na úřad amerického prezidenta, zazněl současně s vyšetřováním FBI pozoruhodně průrazný, avšak naprosto odlišný výrok.

Před několika dny totiž informovala Ústřední zpravodajská služba Spojených států amerických (CIA) členy senátního výboru pro zpravodajské záležitosti, že nemá důkaz o koluzi mezi spolupracovníky Donalda Trumpa a Ruskem. Televizní stanici CNN to jednoznačně sdělila dlouholetá a zkušená členka tohoto výboru Dianne Feinsteinová, která mu dlouhé roky též předsedala, takže její výrok lze mít za velmi kvalifikovaný. Navíc je Feinsteinová demokratka, takže nějaká favorizace Donalda Trumpa z její strany přichází do úvahy velmi stěží.

Aktivistický ředitel?

Z této zkrumáže nám vystupuje pozoruhodně koherentní konstrukce, která může být vysvětlením této kauzy (ale ovšem, také nemusí, je to jen jedna z hypotéz).

FBI začala vyšetřovat emailové manýry Hillary Clintonové v okamžiku, kdy nebylo bezprostředně po činu, ani nehrozilo nebezpečí z prodlení, jak se zdá.

K tomu malou poznámku. Počátky a průběh vyšetřování složitějších případů se vždy mohou stát předmětem spekulací ohledně načasování (aktuálně u nás kauza Pelta a spol.). Vždy může cosi podezřele koincidovat se zahájením viditelných trestněprávních úkonů. Vždycky. Kdyby na to měli vyšetřovatele brát ohled, nezahájili by ho nikdy (tato věta by však neměla být inspirací některým politikům). Nicméně komplikované kauzy skýtají mnoho důvodů k výkladu takovému i onakému, a proto nelze ani vyloučit opak, že nějaké vyšetřování je dobře načasované.

V případě vyšetřování emailů Clintonové demokraté poukazovali právě na toto, ale Obama neudělal nic a Trump ještě nebyl prezidentem. Nyní však už ano. Současný aktivismus FBI mu mohl být velmi povědomý. Když CIA nemá žádné důkazy (a mělo jít o protiamerickou činnost ze zahraničí, o níž by CIA vědět měla!), co tedy vyšetřuje FBI? Není motivována politicky? Netlačí ředitel Comey na vyšetřovatele, aby pokračovali i v případě, že by za normálních okolností vyšetřování ukončili?

Spektakulární realista Trump

Nový americký prezident je realista, byť trochu poděs. On se ale uklidní a osvojí si technologii vládnutí, protože zde má nedostatky. Naopak oproti předchozím prezidentům má neskonale víc zkušeností z byznysu, a tak ho zřejmě tolik nebaví ideologické hrátky nějakých pošuků, kteří nikdy nic pořádného nedokázali. Jen do něčeho házet vidle.

Možná proto se i za pokračujících protiruských sankcí americko-ruský obchod zvyšuje. Možná proto bylo syrské letiště opatrně bombardováno, aby se náhodou nepoškodilo. Možná je Trump nucen držet fíkový list ideologie, ve skutečnosti chce postupovat pragmatičtěji.

Platí-li něco z těchto předpokladů, pak by bylo možno uvažovat o tom, že ředitele Comeyho Trump odvolal v okamžiku, kdy se jeho aktivistické politikaření obrátilo proti němu, jako předtím proti demokratce Clintonové. To by dalo dohromady poměrně objektivní důvod k odvolání, protože Trump skutečně nevypadá, že by si přál návrat něčeho z dob mccarthysmu.

Ilustrační obrázek: Autor: R01k, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=55941290