Více než dvě desítky dní trvalo Emmanuelu Macronovi, než se odhodlal obsadit post premiéra francouzské vlády. Rozhodnutí jmenovat Élisabeth Borneovou způsobilo rozruch.
Za své prodlení při výběru předsedy vlády byl francouzský prezident Macron kritizován ze všech stran. V týdnech po svém zvolení byl obviňován z nečinnosti a nekonečného váhání s rekonstrukcí francouzské vlády. Hlava státu si skutečně dala na čas, než odtajnila jméno premiéra, který obsadí Matignon po Jeanu Castexovi. Po tomto odkládání a rozhodování Macron nakonec jmenoval ženu, Élisabeth Borneovou, aby tím vzbudil další vlnu ohlasů a vyjádření v médiích. Kupříkladu Marine Le Penová, prezidentská exkandidátka, jako reakci na nové jméno předsedkyně tweetovala toto: „Emmanuel Macron demonstruje svou neschopnost sjednocovat a vůli pokračovat ve své politice pohrdání, dekonstrukce státu, sociální destrukce, daňového vydírání a laxnosti.“
Élisabeth Borneová, 61letá absolventka polytechnického vzdělání, je považována za osobu profesionální, technokratickou a vysoce loajální Macronovi. Její jméno často padalo již během prvního pětiletého období Emmanuela Macrona, byla postupně ministryní dopravy, ministryní pro ekologickou a solidární transformaci a ministryní práce. V jeho očích má Borneová jednu zásadní vlastnost: umět působit na levici, aniž by děsila pravici. Prezident k její osobě prohlásil, že chce premiéra se „sociálním, ekologickým a produktivním“ profilem. Borneová je proti zvyšování minimálních mezd a chce prosadit zvýšení věku odchodu do důchodu na 65 let. Vysloužila si již i pojmenování „francouzská Margaret Thatcherová“.
Řadu polemik Élisabeth Borneová vyvolala i pouze svým pohlavím. V Úředním věstníku Francouzské republiky, kde jsou uvedeny všechny právní texty a oficiální jmenování, je jmenována „Première ministre“ (je použit ženský rod: předsedkyně vlády). Toto je změna oproti její předchůdkyni Edith Cressonové, první ženě, která tento post zastávala pod záštitou Françoise Mitteranda v roce 1991. V oficiálních textech byla Cressonová označována za „předsedu vlády“ a veřejně trvala na tom, aby byla takto kvalifikována. Feminizace názvů podle mnohých odborníků „mění zvyklosti francouzského jazyka“. Slovo „premiérka“ má i jinou výslovnost, která se příliš nelíbí.
Elizabeth Borneová při předávání moci ve svém projevu vyzvala všechny malé holčičky, aby „šly za svými sny“. Nová nájemnice Matignonu nyní bude zodpovědná za sestavení vlády. Sotva ovšem byla jmenována, zlé hlasy jí začaly přezdívat „plán B“ (jako Borne). Její příchod byl označován bezrizikovou variantou, která pravděpodobně „nevzbudí zásadní kritiku, ale ani nevyvolá nadšení“. Kariéru Borneové navíc v blízkém budoucnu ohrožují francouzské parlamentní volby, které se budou konat v červnu a možnost, že podstatnou část hlasů získá ostřílený matador zelené levice Jean-Luc Mélenchon.
Více informací o Élisabeth Borneové ve francouzštině naleznete zde.
Foto: Jacques Paquier, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons