Nová trať má být o 900 km kratší než současná trasa Čína – Evropa. Tranzitní časy pro nákladní dopravu by se tak zkrátily o osm dní.
Prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov oznámil, že očekává zahájení výstavby 523 km dlouhé železnice Čína – Kyrgyzstán – Uzbekistán (CKU) v příštím roce. „Začneme v roce 2023 poté, co bude letos dokončena studie proveditelnosti,“ uvedl při projevu na summitu Nejvyšší eurasijské ekonomické rady na začátku tohoto měsíce.
Na studii proveditelnosti pracují všechny tři země, které v roce 1997 poprvé podepsaly memorandum o porozumění o výstavbě nové železnice CKU. Železnice CKU by měla mít 213 km v Číně, 260 km v Kyrgyzstánu a 50 km v Uzbekistánu. Jednalo by se o největší projekt realizovaný v Kyrgyzstánu od získání nezávislosti na Sovětském svazu.
Podle analytiků přinese železnice obrovské ekonomické výhody, ale může také podnítit geopolitické soupeření mezi Čínou, Ruskem a Spojenými státy. Pomalá cesta k realizaci však odráží řadu problémů, včetně ruského odporu vůči rozšiřujícímu se vlivu Číny ve střední Asii a chaotické vnitřní politiky v Kyrgyzstánu.
Nedávný průlom po letech tahanic ukazuje, že Rusko má na projekt rozhodující vliv, přestože se na něm přímo nepodílí. „Předtím nikdo nedokázal Rusku vysvětlit, že tuto železnici potřebujeme stejně jako vodu. Nedávno jsem na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti na toto téma půl hodiny hovořil s [ruským prezidentem] Vladimirem Vladimirovičem [Putinem]. Nakonec si uvědomil, že železnice je velmi potřebná, a řekl, že mu to nevadí,“ okomentoval situaci Žaparov.
Podle pozorovatelů byl odpor Ruska vůči železnici pochopitelný, protože země doufá, že si udrží svůj politický a ekonomický vliv ve Střední Asii – svém geopolitickém dvorku. Nová železniční trať bude mnohem rychlejší a levnější alternativou k současným trasám čínsko-evropského železničního expresu, které většinou vedou přes Rusko.
„Zájmy Ruska sice projekt ovlivnily, ale neměly by být přeceňovány jako jediný důvod 25letého zpoždění,“ uvedl Ču Jung-ťiao, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Lan-čou. „Jednou z hlavních překážek byl Kyrgyzstán, který by měl pojmout 260 km (tedy zhruba polovinu) nové trasy a který byl dlouho politicky závislý na Rusku,“ dodal Ču.
Shoda zatím nepanuje ohledně rozchodu kolejí a financování. Čína chce používat mezinárodní standardní rozchod, který je 1435 mm, aby mohla být železniční trať přímo začleněna do domácí železniční sítě. Kyrgyzstán, který je pod vlivem Ruska, chce s odvoláním na bezpečnostní důvody použít širší rozchod, který je oblíbený v mnoha bývalých sovětských zemích.
Podle analytiků by větší propojení také posílilo vliv Číny v regionu a jeho geopolitická hodnota by pravděpodobně vzrostla.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.