49 let trvající spor o hranici mezi Evropou a Kanadou nazývaný „whisky válka“ skončil. Týkal se neobydleného Hansova ostrova ležícího mezi ostrovem Ellesmere (severní Kanada) a Grónskem.
Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová a její dánský protějšek Jeppe Kofod se minulé úterý zúčastnili slavnostní ceremonie, při které si vyměnili lahve s kanadskou whisky a dánskou pálenkou na znamení konce války, která bývá nazývána „vlídná válka“, „nejpřátelštější ze všech válek“ nebo také „whisky válka“. Jak vypadala taková válka v praxi? Dánové či Kanaďané si občas zaletěli na Hansův ostrov s cílem si nárokovat území. Toto vedlo k diplomatickým protestům, různým online kampaním a dokonce i výzvám, aby Kanada bojkotovala dánské pečivo. Během každé takovéto demonstrativní návštěvy ta či ona strana vždy vyvěsila svou vlajku a přenechala láhev whisky nebo pálenky pro druhou stranu. Spor o ostrůvek ve tvaru ledviny s rozlohou pouhých 1,3 kilometrů čtverečních trval od roku 1973, začal tedy v roce, kdy byla mezi oběma zeměmi vytyčena námořní hranice.
Kanada a Dánsko (ostrov Grónsko je jeho autonomní součástí) podepsaly 14. 6. 2022 dohodu o sdílení Hansova ostrova, čímž oficiálně vznikla pozemní hranice mezi Kanadou a Evropou. Obě země se dohodly, že bude rozdělen na dvě části. Dohoda mezi Ottawou a Kodaní má pak sloužit jako vzor pro řešení územních sporů po celém světě. „Arktida slouží jako maják mezinárodní spolupráce tam, kde vládne právní stát,“ uvedla Mélanie Jolyová na tiskové konferenci. “V době, kdy je ohrožena globální bezpečnost, nebylo nikdy důležitější, aby demokratické země jako Kanada a Dánsko spolupracovaly po boku původních obyvatel na řešení rozdílných názorů v souladu s mezinárodním právem,” dodala. Jeppe Kofod k problematice poznamenal, že řešení konfliktu přišlo v době, kdy “mezinárodní řád založený na právu je pod tlakem” a demokratické hodnoty jsou “útočeny”, s odkazem na válku na Ukrajině. “Naproti tomu jsme ukázali, jak lze dlouhodobé spory řešit mírovou cestou s dodržováním pravidel,” řekl a dodal, že by rád inspiroval ostatní země, aby se vydaly stejnou cestou.
Pokud ale chtěli zástupci demokratických zemí poukazovat na analogii s Krymem, přirovnání zde bohužel příliš nesedí. Sněhem pokrytý Hans Island je malinký, neobyvatelný ostrov v Kennedyho průlivu a dle experta na mezinárodní právo, profesora Michaela Byerse, je „tak mimořádně vzdálený, že není ekonomicky únosné uvažovat o nějaké závažnější aktivitě tam“. “Byl to zcela bezrizikový spor o suverenitu mezi dvěma spojenci NATO o malý, nedůležitý ostrov,” řekl doslova Byers. Proč tedy spor trval po tak dlouhou dobu? Důvodem byly zřejmě obavy obou zúčastněných zemí. Dánsko se obávalo, že by prohra v bitvě o Hansův ostrov mohla podkopat jeho vztah s Grónskem, zatímco Kanada měla strach, že porážka oslabí její vyjednávací pozici s USA v mnohem větším sporu v Beaufortově moři bohatém na ropu na severozápadě Kanady.