Málokteré politické uskupení je takto trvalé a úspěšné. Angolská strana MPLA je v čele země již od získání nezávislosti na Portugalsku a zvítězila i v posledních volbách.
Dny volebního klání měli v posledních týdnech občané Angoly. Strana MPLA (Movimento Popular de Libertação de Angola) nakonec opět po parlamentních volbách v loňském roce oslavila vítězství. Vláda MPLA trvá již desítky let a ani po posledních volbách se na tomto faktu nic nemění. Mezi hlavní historické úspěchy MPLA patřilo získání nezávislosti na původním kolonizátorovi – Portugalsku, tenkrát za mohutné podpory SSSR. V prezidentských volbách nyní strana vyhrála s 51,17 % hlasů proti 43,95 % pro opoziční UNITA. Úřadující Prezident Joao Lourenco tedy setrvá ve své funkci i ve druhém funkčním období a MPLA pokračuje ve vládě. Joao Lourenco pochází z angolské pobřežní provincie Benguela. Jeho rodina byla velmi politicky aktivní v boji za nezávislost Angoly a jeho otec se na 2 roky stal dokonce politickým vězněm. Lourenco absolvoval vojenský výcvik v Sovětském svazu a jako mladík se v roce 1974 v exilu v Demokratické republice Kongo připojil k marxistickému hnutí MPLA. Byl součástí protikoloniálního povstání, které koncem roku 1975 vyvrcholilo dosažením nezávislosti.
Volební hlasování z konce srpna bylo ovšem nejtěsnější v historii Angoly a pro MPLA to byl nejmenší náskok, jakého kdy strana dosáhla. Její výsledky se navíc opoziční UNITA snaží napadnout a zpochybnit s tím, že MPLA má tradičně kontrolu nad volebním procesem i státními sdělovacími prostředky a mohlo tedy dojít k manipulaci s hlasy. UNITA je bývalé povstalecké hnutí, které bojovalo v kruté 27 let trvající občanské válce proti vládě MPLA. Vůdcem strany je Adalberto Costa Junior, který minulý týden vyzval mezinárodní panel, aby přezkoumal počty hlasů. Jako důvod uvedl nesrovnalosti mezi počtem členů komise a vlastní opoziční koalicí.
Ohledně přezkumů výsledků voleb však v zemi panují obavy. Jakýkoli spor by totiž podle mínění analytiků mohl podnítit masové pouliční protesty a možné násilí. Jaké vyhlídky pak nabízí občanům Angoly staronový prezident? Lourenco se chce pokusit zreformovat ekonomiku, která je považována za jednu z nejvíce nerovných na světě. Na jedné straně je obrovská chudoba, na druhé pak příjmy z ropy, které nahromadily bohatství na offshore bankovních účtech nejvyšších představitelů země. Angola měla tradičně dobré vztahy s Ruskem, a proto se zdržela rezoluce OSN odsuzující válku na Ukrajině. Přesto se země snaží dobře vycházet i se Západem, kdy prezident před volbami požádal o připojení k existující obchodní dohodě s Evropskou unií a státy jižní Afriky.