Tradičně neutrální země, odpor ke členství v mnoha organizacích, kde se sdružuje zbytek evropských zemí. To je bohatá alpská země, která neváhá být jiná než ostatní.
Na podporu myšlenky neutrality země existuje ve Švýcarsku celá řada organizací. V místních zprávách nyní rezonuje informace o vzniku nového sdružení Pro Schweiz / Pro Suisse / Pro Svizzera. Tato organizace je pokračovatelkou politické organizace Akce za nezávislé a neutrální Švýcarsko (zkratky ASIN, AUNS) a stejně jako její předchůdkyně chce hrát aktivní roli ve vztazích Švýcarska s EU, včetně uzavírání současných a budoucích bilaterálních smluv a řešení mezinárodních záležitostí, účasti Švýcarska v Radě bezpečnosti OSN a řadě dalších významných otázek. Nová skupina je pak duchovním dítětem Christopha Blochera, bývalého člena Federální rady a jedné z hlavních postav výrazně euroskeptické pravicové Švýcarské lidové strany SVP (Schweizerische Volkspartei).
Jaké cíle má nově vzniklá organizace ve Švýcarsku? Hnutí Pro Schweiz, stejně jako jeho předchůdce, je primárně složeno z politiků a sympatizantů SVP. Lídr hnutí Blocher při zahájení činnosti Pro Schweiz především upozornil na vznik tzv. Iniciativy o neutralitě. Tento návrh v současné době řeší federální kancléřství, aby zjistilo, zda splňuje všechny podmínky nutné k tomu, aby byl předložen k celostátnímu hlasování. Iniciativa je snahou zakázat Švýcarsku přijímat sankce proti státům ve válečném stavu, s výjimkou těch, o nichž rozhodla OSN. Zároveň chce Švýcarsku zakázat vstup do vojenských aliancí, jako je např. NATO. Jednotlivé body iniciativy jsou především reakcí na možné zapojení alpské země do akcí EU v oblasti válečného konfliktu na Ukrajině. Zachování švýcarské neutrality řeší i související legislativa, jejímž příkladem je zákon o válečných materiálech zakazující vývoz zbraní do zemí ve válečném stavu (humanitární pomoc povolena je). Švýcarsko na základě této právní normy opakovaně zablokovalo vývoz zbraní a dalšího vojenského materiálu na Ukrajinu, a to i pro nevojenské účely. Pravicová část švýcarského politického spektra pak byla v této souvislosti velmi pobouřena rozhodnutím vlády uvalit sankce na Rusko a SVP tento krok kritizovala jako opuštění švýcarské neutrality. Strana je také proti kandidatuře Švýcarska do Rady bezpečnosti OSN v letech 2023-2024. Poslanec SVP Roger Köppel k tomuto uvedl, že švýcarské vedení „podlehlo tlaku“ a „nemělo sílu prosazovat princip neutrality“. Jako porušení neutrality je kritizována také návštěva Kyjeva parlamentní skupinou ze Švýcarska.
Christoph Blocher apeluje na fakt, že neutralita chrání Švýcarsko již 200 let, zemi zachránila před válkou, a tak nelze porušovat zásady, které byly již v minulosti pro zemi velmi přínosné. Euroskepticismus některých politických představitelů ale bývá označován i jako krátkozraký a velmi paradoxní. Švýcarsko má totiž se zeměmi Evropské Unie uzavřeno množství dohod (o volném pohybu osob, obchodu, výměně informací, zemědělství, výzkumu, životním prostředí, policejní spolupráci, azylové koordinaci, civilním letectví, silniční dopravě, cestovním ruchu, vzdělávání a důchodech). Švýcarská ekonomika je navíc silně závislá na exportu a jejím hlavním obchodním partnerem je právě EU. Čtvrtinu švýcarské populace potom tvoří cizinci, většina z nich ze zemí EU. O vstupu do Unie proběhlo v zemi lidové hlasování v roce 1992, kdy 50,3 % voličů tento krok odmítlo a podle Daniela Warnera, bývalého zástupce ředitele ženevské vzdělávací instituce zaměřené na mezinárodní vztahy Graduate Institute for International Development Studies jsou i nadále „naděje na členství omezené, hlavně kvůli velmi silným náladám proti EU v centrálním Švýcarsku“ (zde žije většina příznivců SVP). Příklonu Švýcarska k EU a odklonu od neutrality se tedy zastánci SVP a členové Pro Schweiz zatím nemusejí obávat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.