Očekává se, že globální trh s LNG zůstane volatilní vzhledem k omezenému objemu nového LNG, který bude k dispozici.
Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič po skončení zasedání řídícího výboru energetické platformy EU zhodnotil dosavadní práci v oblasti společného nákupu plynu. V tiskovém prohlášení z 2. března se kromě jiného dočteme:
„Pracovali jsme podle napjatého harmonogramu, abychom se připravili na příští zimu a sezónu doplňování zásobníků.
Zatím 22 členských států EU projevilo předběžný zájem o souhrnnou poptávku po plynu ve výši více než 17 miliard metrů krychlových plynu na příští tři roky. Vyzval jsem zbývajících pět členských států, aby své objemy oznámily co nejdříve.
K tomu se přidají téměř 4 miliardy metrů krychlových poptávky po plynu, kterou signalizovaly Moldavsko, Ukrajina a Srbsko.
Ještě tento měsíc nám poskytovatel služeb, kterého Komise vybrala v lednu – PRISMA – pomůže provést agregaci poptávky jako první krok ke společnému nákupu.
Pokročili jsme také v jednáních o určení nejefektivnější struktury pro organizaci těch společností, které budou společně sdružovat svou poptávku. Za tímto účelem počítáme například s tzv. schématem centrálního nákupčího, v jehož rámci bude jedna plynárenská společnost jménem menších plynárenských společností a odběratelů plynu sjednávat s dodavateli smlouvu na agregovanou poptávku.
Brzy vyhlásíme výzvu k vyjádření zájmu pro společnosti, které by chtěly působit jako centrální nákupčí. Naším cílem je mít několik centrálních odběratelů zastupujících různé skupiny společností, abychom podpořili hospodářskou soutěž, z čehož budou mít v konečném důsledku prospěch evropští spotřebitelé.”
Šefčovič dále uvedl, že příští týden bude hostit setkání se sdruženími zastupujícími hlavní průmyslové spotřebitele v Evropě a virtuální setkání se spolehlivými mezinárodními dodavateli plynu. Podle něj potřebujeme k úspěchu „pokračování důsledné politické vůle a konstruktivní přístup plynárenského průmyslu“. Eurokomisař také poznamenal, že „v současné době těžíme z mírnější zimy a energetické střízlivosti, kterou uplatňují domácnosti i průmysl v EU, stejně jako z relativně vysokých zásob plynu v Evropě a nižší poptávky po LNG v Číně“.
„Očekává se však, že globální trh s LNG zůstane volatilní vzhledem k omezenému objemu nového LNG, který bude k dispozici, potenciálnímu oživení čínské ekonomiky a drasticky sníženému dovozu ruského plynu z plynovodů do Evropy, který nám v loňském roce pomohl naplnit zásobníky,“ řekl Šefčovič a domnívá se, že bychom „měli plně využívat energetickou platformu EU pro společný nákup plynu – nejen proto, abychom se chránili před jeho nedostatkem, ale také proto, abychom se vypořádali s vysokými cenami energií“.
„Jak víte, cena plynu v EU je stále nadsazená – například je téměř sedmkrát vyšší než ve Spojených státech. To samozřejmě ovlivňuje konkurenceschopnost Evropy a životní náklady našich občanů,“ dodal závěrem.
Nyní se podívejme, jak se projevila Šefčovičem zmíněná „střízlivost“ ve spotřebě plynu v EU v datech Eurostatu.
Spotřeba zemního plynu v EU se v období od srpna 2022 do ledna 2023 snížila o 19,3 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu ve stejných měsících (srpen-leden) v letech 2017 až 2022 – viz graf zde.
Nařízení Rady (EU) 2022/1369 o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po zemním plynu, které je součástí plánu REPowerEU na ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, stanovilo pro období srpen 2022-březen 2023 cíl snížení o 15 % ve srovnání s průměrem stejného období pěti předchozích po sobě jdoucích let.
V období od srpna 2022 do ledna 2023 zaznamenalo ze zemí EU nejmenší pokles spotřeby zemního plynu v referenčním období Irsko (-0,3 %), zatímco Španělsko (-13,7 %) a Slovinsko (-14,2 %) zaznamenaly výrazný pokles, ale cíle 15 % zatím nedosáhly. V ostatních členských státech EU spotřeba klesla nad rámec 15% cíle, v některých případech s velkým rozdílem (více než 40 %).
Nejvíce klesla spotřeba ve Finsku (-57,3 %), Litvě (-47,9 %) a Švédsku (-40,2 %).