Švýcarské statistiky ukazují na zvýšení míry chudoby v zemi. Jaká je hranice chudoby a jak se změnil podíl chudých v zemi?
Mnozí občané Švýcarska se začínají považovat za chudé a krácené ve svých právech na blahobytný život a hmotné zabezpečení. Podle nově vydaných oficiálních statistik se míra chudoby ve Švýcarsku od roku 2020 zvyšuje. Švýcarský federální statistický úřad vypočítal, že se například v roce 2021 chudoba dotkla se 8,7 % obyvatel, zatímco v předchozím roce to bylo 8,5 %. To znamená, že přibližně 745 000 obyvatel země žilo s příjmem pod hranicí chudoby. Chudoba je v alpské zemi definována jako průměrná částka příjmu 2 289 CHF (v přepočtu přibližně 54 707 Kč) měsíčně pro jednu osobu a 3 989 CHF (95 337 Kč) měsíčně pro dva dospělé a dvě děti. Zároveň bylo zjištěno, že každý dvacátý Švýcar je „materiálně a sociálně deprivovaný“ a v roce se 2021 muselo 5 % obyvatel Švýcarska obejít bez „důležitého zboží, služeb a sociálních aktivit“ kvůli nedostatku hotovosti. Byly zaznamenány i další formy strádání: například v roce 2021 se 7,9 % obyvatel muselo vzdát některých koníčků, 3,5 % muselo čas od času zanedbat nákup nového oblečení a 3 % nemohla alespoň jednou měsíčně posedět a přitom se najíst nebo napít s přáteli. Téměř pětina obyvatel uvedla, že by nebyla schopna zaplatit neočekávaný účet. Chudobou také významně trpí místní senioři, kdy takovýto problém má jeden z pěti občanů nad 66 let.
Situací se nyní podrobněji zabývala studie švýcarské nevládní organizace ADT Fourth World. Hrubé statistiky však nevypovídají o celé situaci, uvádí organizace ve své studii, kterou podpořilo švýcarské ministerstvo spravedlnosti. Problémy lidí, kteří žijí ve Švýcarsku pod hranicí životního minima, podle jejích závěrů umocňují předsudky a stud. Zranitelní lidé se většinou natolik stydí vyhledat pomoc, že se dostávají na okraj společnosti více, než je třeba. „Lidé, kteří žijí v chudobě, jsou společností stále vnímáni tak, že si za svou situaci mohou sami,“ říká Perry Proellochs, mluvčí ATD Fourth World. „Je to systémový a strukturální problém. Lidé se snaží vymanit z této sestupné spirály.“ Lidé, kteří mají málo peněz, nebojují jen s placením účtů, ale trpí i špatným společenským a kulturním životem, uzavírá studie. Výsledky studie blíže představí ministryně spravedlnosti Élisabeth Baume-Schneiderová na sympoziu o sociální péči v Bernu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.