Summit v Hirošimě ve dnech 19. až 21. května je pro vedoucí představitele skupiny G7 příležitostí k tomu, aby ukázali, že jsou pevně odhodláni prosazovat mezinárodní řád založený na zásadách právního státu a posílit své kontakty se zeměmi globálního Jihu.
Hlavními otázkami, které mají být během osmi pracovních zasedání řešeny, jsou: agrese Ruska vůči Ukrajině; spolupráce s mezinárodními partnery; jaderné odzbrojení a nešíření, ekonomická odolnost a bezpečnost; klima, energetika a životní prostředí; potraviny, zdraví a rozvoj.
Japonské předsednictví rovněž vyzvalo vedoucí představitele Austrálie, Brazílie, Komor, Cookových ostrovů, Indie, Indonésie, Korejské republiky a Vietnamu, aby se zúčastnili několika pracovních zasedání během summitu, informoval web Evropské rady.
Na cestě ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině
„Vyzýváme Rusko, aby zastavilo pokračující agresi a okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo své vojáky a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny. Rusko tuto válku začalo a může ji ukončit. Ruská agrese proti Ukrajině představuje porušení mezinárodního práva, zejména Charty OSN. Znovu opakujeme, že rozhodně odmítáme nezákonné pokusy Ruska získat ukrajinské území silou. Zdůrazňujeme, že spravedlivý mír nelze uskutečnit bez úplného a bezpodmínečného stažení ruských vojsk a vojenské techniky, a to musí být zahrnuto do jakékoli výzvy k uzavření míru,“ uvádí se v pátečním prohlášení lídrů G7.
Zástupci zemí G7 jsou i nadále „oddáni diplomacii“ a vítají a podporují „upřímné úsilí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve svém mírovém vzorci stanovil základní zásady v souladu s Chartou OSN“.
„S ohledem na životaschopné poválečné mírové urovnání jsme i nadále připraveni dosáhnout společně s Ukrajinou i zainteresovanými zeměmi a institucemi ujednání o trvalých bezpečnostních a dalších závazcích, které pomohou Ukrajině bránit se, zajistit její svobodnou a demokratickou budoucnost a odradit ji od budoucí ruské agrese,“ dočteme se dále.
Sankce a další opatření
Pokud jde o sankce, tak se v komuniké píše následující: „Dále omezíme přístup Ruska do našich ekonomik. V návaznosti na předchozí opatření přijatá s cílem zabránit Rusku v přístupu ke vstupům na podporu odvětví, která jsou klíčová pro jeho vojenskou průmyslovou základnu, rozšíříme naše opatření, abychom zajistili, že vývoz veškerého zboží, které má zásadní význam pro ruskou agresi, včetně toho, které Rusko používá na bojišti, bude omezen ve všech našich jurisdikcích, včetně vývozu průmyslových strojů, nástrojů a dalších technologií, které Rusko používá k obnově své válečné mašinérie. Dále se zaměříme na subjekty působící v těchto klíčových odvětvích, jako je výroba, stavebnictví a doprava, a také na obchodní služby. Vyhladovíme Rusko po technologiích, průmyslovém vybavení a službách G7, které podporují jeho válečný stroj. Budeme nadále chránit zemědělské, zdravotnické a humanitární výrobky před našimi restriktivními opatřeními a vynaložíme veškeré úsilí, abychom zabránili případným vedlejším dopadům na třetí země.
Spolupracujeme se třetími zeměmi, jejichž prostřednictvím může být do Ruska dodáváno zboží, služby nebo technologie, na něž se vztahují omezení G7, abychom posílili porozumění opatřením G7 ze strany třetích zemí. Bereme na vědomí a podporujeme závazky, které tyto země přijaly, aby zajistily, že naše opatření nebudou obcházena a budou mít zamýšlený účinek.
Znovu vyzýváme třetí strany, aby okamžitě přestaly poskytovat materiální podporu ruské agresi, jinak za to ponesou vysoké náklady. Posílíme naši koordinaci s cílem zabránit třetím stranám dodávajícím zbraně Rusku a reagovat na ně a budeme pokračovat v opatřeních proti aktérům ze třetích zemí, kteří materiálně podporují ruskou válku.
Budeme také pracovat na dalším omezení ruského využívání mezinárodního finančního systému k podpoře války na Ukrajině. Jsme připraveni přijmout další opatření proti těm, kdo úmyslně podporují financování ruské války. Podnikáme kroky k dalšímu omezení možností, jak může Rusko obcházet naše finanční opatření, včetně zabránění využívání poboček ruských bank ve třetích zemích k obcházení sankcí. Budeme pokračovat v přijímání nezbytných opatření proti ruskému finančnímu sektoru a zároveň koordinovat činnost s cílem zachovat finanční kanály pro nezbytné transakce.“
V prohlášení jsou kromě jiného také zmíněna opatření týkající se ruské ropy a rafinovaných produktů, Rusko by mělo rovněž zaplatit za dlouhodobou obnovu Ukrajiny a byl zřízen registr škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině.
***
Informace o summitu skupiny G7
Summit skupiny G7 je fórum, které hraje významnou úlohu při utváření globálních reakcí na globální výzvy, a doplňuje tak globální ekonomickou koordinaci prováděnou skupinou G20.
Sdružuje vedoucí představitele EU a těchto zemí: Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království, Spojené státy americké.
Poslední summit skupiny G7 se konal v červnu 2022 v bavorském zámku Elmau v Německu.
EU jako člen skupiny G7
Účast zástupců, tehdy ještě Evropského společenství, se datuje již od summitu v Londýně v roce 1977. Úloha EU byla původně omezena jen na ty oblasti, ve kterých měla výlučné pravomoci, avšak časem se rozšířila.
EU byla postupně zapojována do všech politických diskusí a od summitu v Ottawě (1981) se účastní všech pracovních zasedání summitů.
EU přebírá všechny povinnosti plynoucí z členství. Prohlášení ze summitu je pro všechny členy skupiny G7 politicky závazné.
V předsednictví skupiny se nyní země střídají v tomto pořadí: Kanada v roce 2018, Francie v roce 2019, USA v roce 2020, Spojené království v roce 2021, Německo v roce 2022, Japonsko v roce 2023 a Itálie v roce 2024.