K 30. dubnu 2023 využívaly statusu dočasné ochrany v zemích EU téměř 4 miliony občanů třetích zemí, kteří uprchli z Ukrajiny v důsledku ruské invaze 24. února 2022.
Hlavními zeměmi, které přijaly osoby požívající dočasné ochrany z Ukrajiny, byly Německo (1 090 235 osob; 28 % z celkového počtu), Polsko (995 035; 25 %) a Česko (331 850; 8 %), informoval statistický portál Eurostat.
Ve srovnání s koncem března 2023 se počet osob požívajících dočasné ochrany z Ukrajiny v celé EU zvýšil (+51 010 osob; +1,3 %). Největší nárůst byl zaznamenán v Německu (+22 480; +2 %), Švédsku (+8 640; +35 %) a Česku (+6 605; +2 %). Velký nárůst ve Švédsku byl způsoben zejména tím, že se zpozdil proces obnovování statusů dočasné ochrany, který skončil v březnu 2023. Díky tomu se počet registrovaných osob s dočasnou ochranou na konci března zdál nižší, než ve skutečnosti byl.
Naopak ve čtyřech zemích došlo k poklesu počtu osob využívajících dočasnou ochranu: Polsko (-4 700; -0,5 %), Portugalsko (-2 520; -4 %), Estonsko (-1 885; -5 %) a Francie (-985; -1 %).
Údaje uvedené v tomto článku se týkají udělení dočasné ochrany na základě prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví existence masového přílivu vysídlených osob z Ukrajiny v důsledku vojenské invaze Ruska a které má za následek zavedení dočasné ochrany.
Zdroj: Eurostat.
V porovnání s počtem obyvatel jednotlivých členských států EU byl v dubnu 2023 nejvyšší počet osob požívajících dočasné ochrany na tisíc obyvatel v Česku (31,6), Polsku a Estonsku (obě země 26,4), Litvě (24,5), Bulharsku (22,7) a Lotyšsku (21,2), zatímco odpovídající hodnota na úrovni EU činila 8,9.
Do dubna 2023 představovali ukrajinští občané 98 % osob požívajících dočasné ochrany. Dospělé ženy tvořily téměř polovinu (47 %; většina ve věku 35-64 let) osob požívajících dočasné ochrany v EU. Děti tvořily o něco více než třetinu (35 %), zatímco dospělí muži necelou pětinu (18 %).