Španělské předsednictví Rady EU předložilo nový přístup k probíhajícím jednáním o fiskálních pravidlech bloku a doufá, že se mu na podzim podaří uzavřít dohodu.
Španělsko, které převzalo šestiměsíční předsednictví EU až do konce tohoto roku, navrhlo na zasedání ministrů hospodářství a financí zahájit jednání a na podzim uzavřít dohodu ohledně rozpočtu EU a dluhů. Jednání se zaměří na institucionální rovnováhu, snížení dluhu, veřejné investice a mechanismy k posílení prosazování práva. Jedním z nejvýbušnějších třecích bodů při těchto jednáních pak zřejmě bude tempo, jakým by měl být veřejný dluh snižován, Německo a Francie totiž hájí diametrálně odlišné názory. „Jako předsednictví uděláme maximum pro nalezení správné rovnováhy a na podzim se vážně zapojíme do politických jednání, abychom nová fiskální pravidla měli do konce roku,“ uvedla španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová. Ministři schválili španělský návrh jednomyslně a projevili také „pevné odhodlání“ dodržet podzimní termín. Dohodli se i na odložení diskusí o nejspornějších aspektech reformy na září, kdy se v Bruselu obnoví cyklus tvorby politik na plné obrátky. „Věříme, že můžeme dosáhnout rychlého pokroku ve známých oblastech sbližování a poté se ihned po letní přestávce zaměřit na klíčové politické otázky,“ vyjádřil naději výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Cílem probíhajících diskusí je přepracovat složitý soubor fiskálních pravidel Evropské unie, známý jako Pakt stability a růstu, a přizpůsobit je rychle se měnícímu ekonomickému prostředí. Podle současného rámce musí členské státy udržovat své rozpočtové schodky pod 3 % hrubého domácího produktu (HDP) a úroveň veřejného dluhu pod 60 % v poměru k HDP – což jsou hranice, které mnohé vlády po letech intenzivního utrácení na zmírnění řady překrývajících se krizí (pandemie, válka na Ukrajině) překračují. Evropská komise ve svém legislativním návrhu, který předložila koncem dubna, ponechala cíle 3 % a 60 % beze změny, ale výrazně změnila způsob, jakým by měly být tyto dvě hodnoty splněny. Každý členský stát by měl vypracovat střednědobý fiskální plán, který by umožnil snížit schodek a zadlužení. Plány pro jednotlivé země by pak byly projednány mezi Evropskou komisí a národními vládami a později schváleny Radou EU. Fiskální opatření nezbytná k dosažení – nebo alespoň směřování k dosažení – 3% a 60% cílů by měly být prováděny po dobu čtyř let, s možností prodloužení na sedm let. Takováto ustanovení uvítaly podstatně zadlužené země, jako je Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko, ale vyvolal podezření ze strany šetrně smýšlejících států, jako je Německo, Nizozemsko a Dánsko, které se obávají, že vlády budou mít při regulaci svých veřejných financí přílišnou volnost. Tato skupina zemí pak prosazuje, aby byly v textu obsaženy přísnější záruky, které by posílily rovné zacházení s hlavními městy bez ohledu na jejich výchozí pozici a zajistily plošné snižování úrovně dluhu a deficitu každý rok. „Nemůžeme dopustit, aby se úroveň dluhu od krize ke krizi donekonečna zvyšovala. To by trvale přetěžovalo veřejné finance, což je obzvláště nákladné v době rostoucích úrokových sazeb,“ uvedla skupina deseti zemí v oponentním stanovisku zveřejněném minulý měsíc.