V Číně nepovažují válku na Ukrajině za zásadní rozchod s minulostí, ale za další projev dlouhodobého soupeření své země s USA.
Evropská rada pro zahraniční věci představila novou zprávu, která ve čtyřech aspektech sleduje reakce čínské politické a intelektuální elity na válku na Ukrajině. Autoři studie Mark Leonard a Alicja Bachulska poznatky z rozhovorů s čínskými elitami shrnují: rozhovory s čínskými mysliteli ukazují, že většinou nepovažují válku za zásadní rozchod s minulostí, ale za další projev dlouhodobého soupeření své země s USA. Čínská intelektuální elita je toho názoru, že Amerika využívá válku k obklíčení Číny, nicméně Washingtonu se nepodařilo získat pro svou věc mnoho dalších mezinárodně působících entit. Většina z oslovených Číňanů sice kritizuje ruskou taktiku, zároveň však chce stát na straně Moskvy, aby zabránila vítězství USA. Západní podporu Ukrajiny Čína nekritizuje, ani ji nepodpořila. Vědci v Číně však zkoumají americké a evropské reakce na válku, aby zjistili, jak by Západ mohl reagovat na případnou eskalaci vztahů s Tchaj-wanem. Možná nejradikálnějším poznatkem je, že válka může urychlit čínské úsilí o menší ekonomickou provázanost se Západem.
Zpráva uvádí čtyři poučení z války na Ukrajině, která vyvodili v Číně a která ukazují, jakým způsobem čínské elity o tomto konfliktu a jeho kontextu uvažují. Všem zájemcům doporučujeme přečíst si zprávu v anglickém originále, zde nabízíme jenom stručný a krácený výtah.
Poučení 1: Amerika využívá válku na Ukrajině k obklíčení Číny, ale nepodařilo se jí sjednotit svět.
Čínští intelektuálové jsou do značné míry zajedno v tom, že považují Spojené státy za největší zdroj nestability na mezinárodní scéně: popisují americkou zahraniční politiku jako zdroj chaosu po celém světě. Tento názor zastávají již dlouho, válka na Ukrajině je v tomto přesvědčení jen utvrzuje. Někteří čínští odborníci interpretují válku na Ukrajině jako zprostředkovaný konflikt mezi Čínou a Spojenými státy, v němž obě strany těží ze svých pozic. Narozdíl od studené války se však Západu příliš nedaří mobilizovat další země na svou stranu. Celkem 157 zemí nepodporuje v otázce Ukrajiny ani Západ, ani Čínu.
Poučení 2: Čína může podporou Ruska více získat než ztratit a Moskva je nyní v mnoha ohledech mladším partnerem Pekingu.
Čínská debata o tom, jak jednat s Ruskem, obsahuje dvě protichůdné tendence. Na jedné straně je zřejmá frustrace z Moskvy na taktické úrovni. Téměř všichni dotazovaní experti komentovali špatnou vojenskou výkonnost Ruska, někteří se zjevným posměchem. V Číně zaznívají i ne příliš časté skeptické pohledy, které Rusko vidí jako iracionálního aktéra s mentalitou oběti a imperiálními tendencemi.
Na druhé straně existuje na strategické úrovni pocit, že strukturální logika Čínu a Rusko úzce spojuje. Jednoduše řečeno, pokud jsou USA hlavním soupeřem Číny, je nezbytné, aby USA neporazily a neponížily Rusko.
Nejdůležitější prvek společné čínsko-ruské mezinárodní agendy představuje shodná vize postzápadního světového řádu: „demokratizace mezinárodních vztahů”, tedy oslabení hegemonistického vlivu USA. Momentálně má Čína z války prospěch, protože staví Rusko do závislejší pozice a odhaluje USA jako „válečného štváče“.
Poučení 3: Konflikt na Ukrajině nezvýšil ani nesnížil pravděpodobnost války o Tchaj-wan.
Na oficiální úrovni Čína odmítá srovnávání války na Ukrajině se vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem, nicméně důsledky války pro čínsko-tchajwanské vztahy pečlivě zkoumá. Někteří čínští odborníci si všímají, že USA a NATO se zdržují přímé konfrontace s Ruskem, a vyvozují z toho, že západní mocnosti se možná budou snažit vyhnout i případné přímé konfrontaci kvůli Tchaj-wanu. Většina čínských odborníků si však nemyslí, že by Peking jako první zahájil vojenský konflikt kvůli Tchaj-wanu.
Poučení 4: Hospodářská vzájemná závislost Čínu neochrání, je třeba se připravit na sankce.
Politika a bezpečnost mají přednost před ekonomikou. Po desetiletí panoval oficiální názor, že ekonomická vzájemná závislost se západními mocnostmi bude působit jako odstrašující prostředek proti konfliktu s Čínou. Válka na Ukrajině však přiměla některé čínské pozorovatele tento předpoklad zpochybnit.
Sankce se Číny dotýkají a Čína již několik let uplatňuje strategii „dvojího obratu“, model, v němž se domácí trh stává pilířem s důrazem na zvýšení domácí spotřeby, zatímco mezinárodní obchod a investice hrají doplňkovou roli. Důsledkem obratu Číny směrem dovnitř bude ještě větší úsilí vlády o zvýšení soběstačnosti země, zejména ve strategických odvětvích jako jsou špičkové technologie.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.