Přečetli jsme: Komentátor Gideon Rachman pokračuje pro Financial Times v analýze toho, co znamená katarská krize z hlediska globálnějších důsledků. Státy Perského zálivu zatím nebyly zasažení konflikty jindy v regionu, ale to se prý brzy změní.
V posledních šesti letech se vytvořily dva arabské světy. Svět násilí a tragédie, a svět pozlátka a globalizace. Sýrie, Irák, Libye a částečně Egypt jsou zapleteny v konfliktech. Ale Katar, Abu Zábí a Dubaj prosperují jako centra pro cestování, volný čas, byznys a finance. Tyto prosperující metropole Perského zálivu se zdají být násilím ve zbytku Blízkého východu nedotčeny. Dokonce z něho nepřímo profitují, jako tzv. bezpečné přístavy v regionálním chaosu.
Ale tato zeď mezi dvěma arabskými světa pomalu padá. Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené Arabské emiráty (kam patří Abu Zábí a Dubaj) uvalily blokádu na Katar – s tím, že Katar prý podporoval džihadistická hnutí po celém regionu, hlavně v Sýrii a Libyi. A tak se obraz bohatého Perského zálivu, nedotčeného konflikty Blízkého východu, otřásl.
Přijde pád?
Jenže, tento vzestup Perského zálivu se může přeměnit v pád. A pak by důsledky byly globální.
Mrazí lhostejnost, tak se svět díval na Sýrii a Libyi a jejich rozpad. Jenže žádná z těchto zemí nehraje ve světové ekonomice zásadní roli. Ale to o státech Perského zálivu neplatí. Bezpečnostní krize by byla pociťována všude.
I když jsou malé, Katar má 2,2 milionu lidí a Spojené arabské emiráty 9,1 milionu, jejich role v globální ekonomice je mnohem větší. Katar je ovšem největším exportérem zkapalnělého zemního plynu. Katarský suverénní fond má podíly v řadě významných západních firem jako Volkswagen či Barclays. Katar má také hostit světový fotbalový šampionát v roce 2022.
Dubaj využívá své blízkosti k Evropě, Jižní Asii, Africe i Rusku. Je tu nejvyšší budova světa, i suverénní fond ve výši 800 mld. dolarů, což znamená, že je druhý největší na světě. A Dubaj je obrovský vlastník nemovitostí. A samozřejmě Saúdové, největší a nemocnější země v regionu, největší ropný producent se zásadním významem pro světovou ekonomiku.
Těžko věřit, že by elity Perského zálivu riskovaly své privilegované životy tím, že zabřednou do konfliktu. Ještě před katarskou krizí napětí v regionu rostlo.
Stížnosti na to, že Katar sponzoruje džihádisty našly ozvěnu i na Západě. Jenže, představa, že tento spor se týká jen terorismu jaksi neobstojí tváří v tváří tomu, že Saúdové sami jsou nechvalně známí vývozem a podporu salafistické ideologie, která džihádisty utvrzuje.
Pravda je taková, že Saúdům dlouhodobě vadí katarské úspěšné snahy působit jako nezávislý aktér. To symbolizovala televize Ad Džazíra, která se stala platformou pro Muslimské bratrstvo, které Saúdové nesnáší. A také se Saúdové obávají, že Katar se až moc přiblížil Iránu.
Však tato obava z rostoucí iránského vlivu přiměla Saúdy jít do války v sousedním Jemenu, s katastrofálními dopady pro civilní populaci. A ironickým dopadem blokády Kataru může být, že země bude donucena se Iránu přiblížit.
Nežijeme v normálních časech
Za normálních podmínek by se snažily USA nebezpečný spor mezi spojenci Perského zálivu urovnat. Jenže v normálních časech zrovna nežijeme. Trump zaujal saúdskou stranu sporu – možná právě americký prezident dal zelenou pro Saúdy vedenou blokádu, když království navštívil.
Naopak, ministerstvo zahraničí i Pentagon se snaží vystupovat neutrálněji, mimo jiné i proto, že v Kataru je největší americká letecká základna na Blízkém východě.
Katar může být rád, že na svém území americkou základnu má. Kdyby jí nebylo, byl by zranitelnější vůči Saúdy vedené vojenské intervenci. I tak není jasné, že Saúdové a Emiráty mají v hlavně nějaký „konec hry“, který se neblíží totální kapitulaci Kataru. Pokud tohoto konce nebude dosaženo, riziko vojenského konfliktu zůstává a ekonomické škody z blokády porostou a zamoří region.
Pro turisty i ty, kteří v Perském zálivu žijí, se války na Blízkém východě odehrávaly „někde jinde.“ V zemích, které viděli tak z letadla. Ale katarská krize ukazuje, že dny, kdy tragédie Blízkého východu byly „daleko“ od prosperujícího Perského zálivu, mohou být už za námi.
Texty zveřejnění v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.