Ekonomický model, který zemi vynesl z chudoby na pozici velmoci, je nefunkční.
Po desetiletí Čína poháněla svou ekonomiku investicemi do továren, mrakodrapů a silnic. Tento model odstartoval mimořádné období růstu, které Čínu vymanilo z chudoby a učinilo z ní globálního giganta, jehož exportní úspěchy se rozšířily po celém světě.
Nyní je tento model nefunkční.
To, co fungovalo, když Čína doháněla náskok, nyní ztrácí smysl, protože se země topí v dluzích a dochází jí věci, které by mohla stavět. Některé části Číny jsou zatíženy nedostatečně využívanými mosty a letišti. Miliony bytů jsou neobydlené. Návratnost investic prudce klesla.
Ekonomové se nyní domnívají, že Čína vstupuje do éry mnohem pomalejšího růstu, který zhoršuje nepříznivý demografický vývoj a prohlubující se rozpory s USA a jejich spojenci, což ohrožuje zahraniční investice a obchod. Spíše než o období ekonomické slabosti by se mohlo jednat o začátek dlouhé éry.
Jak bude vypadat budoucnost? Mezinárodní měnový fond odhaduje růst čínského HDP v příštích letech na méně než 4 %, což je méně než polovina růstu za většinu posledních čtyř desetiletí. Podle údajů londýnské výzkumné společnosti Capital Economics se trend růstu čínské ekonomiky zpomalil z 5 % v roce 2019 na 3 % a v roce 2030 klesne na zhruba 2 %.
Při těchto tempech by Čína nesplnila cíl, který si v roce 2020 stanovil prezident Si Ťin-pching, a to zdvojnásobit velikost ekonomiky do roku 2035. To by Číně ztížilo postup mezi rozvíjející se trhy se středními příjmy a mohlo by to znamenat, že Čína nikdy nepředstihne Spojené státy jako největší světová ekonomika, což je její dlouhodobá ambice.
Předpovědi, které nevyšly
V roce 1997 ekonomové Mezinárodního měnového fondu upozornili, že čínská ekonomika roste tak rychle, že by mohla být v roce 2017 větší než ekonomika USA.
To se nestalo.
Čínská ekonomika však šla nahoru a zdálo se, že více než miliarda obyvatel Číny je zárukou toho, že se nakonec stane největším světovým trhem. V roce 2010 banka Goldman Sachs odhadovala, že by čínská ekonomika mohla do roku 2030 předstihnout americkou jako největší na světě. Časopis The Economist byl odvážnější a předpovídal, že se Čína stane největší světovou ekonomikou do roku 2019. Tento posun, kdykoli by nastal, by signalizoval, že nová ekonomická supervelmoc je připravena zpochybnit vliv USA všude na světě.
Nyní se zdá, že tento den možná nikdy nenastane.
Čínská ekonomika naznačuje, že 25 let superrychlého růstu může skončit mnohem dříve, než Čína dosáhne statusu hospodářské supervelmoci. Čínská ekonomika se nikdy nedostala z pandemie covidu tak jako ekonomika USA – a nyní sotva roste. Místo obdivu k čínskému zázraku prosperity se ekonomové nyní zamýšlejí nad tím, zda čínské potíže nezpůsobí pád jiných částí světové ekonomiky.
Čína se potýká s mnoha strukturálními a cyklickými problémy, včetně klesajícího počtu obyvatel. Čína se při svém růstu příliš spoléhala na realitní projekty poháněné dluhem, což nyní vedlo k probíhajícímu realitnímu kolapsu, který někteří přirovnávají k „momentu Lehman Brothers“ pro Čínu.
Dalším „neduhem“ je vysoká nezaměstnanost mladých lidí. Čínská vláda dokonce pozastavila zveřejňování údajů o nezaměstnanosti mladých lidí po šesti po sobě jdoucích nárůstech.
Jak ukazuje graf níže, nezaměstnanost mladých lidí ve věku 16-24 let v městských oblastech je v posledních letech stále větším problémem. Podíl lidí bez práce se zvyšoval každý měsíc roku 2023 a v červnu dosáhl 21,3 %, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota od prvního zveřejnění údajů v roce 2018.
Tyto vysoké údaje o nezaměstnanosti jsou uváděny jako ukazatel znepokojení nad čínskou ekonomikou, která se po ukončení přísné vládní politiky nulového covidu zotavuje pomaleji, než se očekávalo.
Míra nezaměstnanosti ve městech ve věku 16-24 let a 25-59 let v Číně. Zdroj: Statista.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.