Jan Zeman komentuje nově vydanou ročenku dopravy v České republice z hlediska stavu dopravy a dopravní infrastruktury i ekologických dopadů dopravy.
Na internetu Ministerstva dopravy ČR se objevila Ročenka dopravy ČR 2022 (dál RD 2022). I když má několik nepříjemných vad, počínaje dlouhodobým neuváděním hlukové zátěže dopravy, záborů půdy základními obory dopravy a neuvádění tzv. ekologické infrastruktury silniční dopravy (tu přenechává Statistické ročence „Životní prostředí ČR“, která ale vychází podstatně později), přes dvojí uvedení stejné tabulky po poprvé neuvedení údajů o dotacích veřejné hromadné dopravy osob (prázdné kolonky).
Základní trend dopravy v ČR v roce 2022 je směřování k normálnosti se známými klady i zápory. Totiž, pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 ve spojení s rozsáhlými karanténami způsobila v roce 2020 v dopravě nejen ČR mohutný propad, který zdaleka nebyl vyrovnán ani v roce 2021 a teprve rok 2022 se v řadě ukazatelů blíží „normálnímu“ předcovidovému roku 2019. Dopravu v ČR v roce 2022 jistě ovlivnila i válka na Ukrajině, uvalení embarg na Rusko a Bělorusko a následné drastické zdražování ceny ropy, zemního plynu, pohonných hmot atd.
Ekonomika dopravy
Ekonomiku dopravy RD 2022 popisuje nedostatečně, prakticky jen základními ukazateli firem působících výlučně nebo převážně v dopravě, celkovými náklady na dopravní infrastrukturu a dotacemi do rozvoje dopravní infrastruktury. To je málo. Ani veřejné náklady na dopravní vozidla RD 2022 opět neuvádí, podobně rozsáhlé pozitivní i negativní daňové úlevy se nevyčíslují a neuvádí, stejně jako v kterékoliv starší Ročence dopravy ČR, o vyčíslení ekonomických externalit způsobovaných jednotlivými obory dopravy nemluvě. Chápu, nelze prý urazit nejen v Česku mocnou automobilovou lobby.
V ČR v roce 2022 šlo do silniční a dálniční sítě něco přes 71,3 mld. Kč, do železnic včetně nádraží 60 mld. Kč (že by preference šetrné železniční dopravy?), do vodní dopravní infrastruktury necelých 0,75 mld. Kč, do letecké dopravní infrastruktury 0,28 mld. Kč, do ropovodů 0,17 mld. Kč. Investice do infrastruktury městské hromadné dopravy (MHD) a do cyklostezek RD 2022 neuvádí. Zatímco investice do infrastruktury železniční, silniční a vodní dopravy jsou plně nebo téměř plně financovány z veřejných rozpočtů (Státní fond dopravní infrastruktury, státní rozpočet ČR, krajské rozpočty ČR, rozpočty velkých měst u MHD a cyklostezek, fondy Evropské unie), drobné soukromé položky jsou zde s výjimkou poplatků za užívání dálnic, silnic a železnic zanedbatelné, u nákladů na infrastrukturu letecké a potrubní dopravy – ropovodů – jde o položky soukromého charakteru. Výdaje na infrastrukturu MHD (metro, tramvajové a trolejbusové tratě, dopravní terminály) a cyklostezky jdou především za rozpočty příslušných měst a obcí, dále za fondy EU a krajů.
Celkové náklady na dopravní infrastrukturu, vykázané v RD 2022, se sice proti roku 2021 nominálně zvýšily ze 132,7 na 133,4 mld. Kč, ale při inflaci cen stavebních prací ve výši asi 15 % jde ve stálých cenách o vysoký propad. Že by takto vlády Petra Fialy realizovala svůj slib prioritně rozvíjet dopravu, resp. dopravní infrastrukturu?
Hrubá přidaná hodnota železniční, silniční, vodní a letecké dopravy v roce 2022 činila asi 168 mld. Kč. Všechny čtyři dopravní obory byly v plusu, ten je ale ovlivněn jednak odpisy, jednak ignorací externalit, kterých zdaleka nejvíc produkuje silniční doprava, jež se na hrubé přidané hodnotě podílí zdaleka nejvíc – 134,6 mld. Kč.
Přepravní výkony
Přepravní výkony osobní železniční, silniční, vodní, letecké a městské hromadné dopravy v roce 2022 dosáhly téměř 128 mld. osobokilometrů (osbkm), čímž se značně přiblížily roku 2019 (133 mld. osbkm). Problémem je jednak trvající značný podíl problematických jízd (společnost disharmonizací územního rozvoje, například výstavbou bytů bez nezbytného občanského vybavení, likvidací občanského vybavení na venkově apod., nutí občany vykonávat množství za normálních okolností zbytečných cest), jednak silně dominující, z hlediska ochrany životního prostředí, veřejného zdraví a územní struktury sídel a přírody zdaleka nejzávadnější silniční doprava. Individuální automobilová doprava je jediný obor osobní dopravy v ČR, který svými přepravními výkony v roce 2022 převýšil rok 2019. Struktury dopravy zhoršil i Středočeský kraj zastavením dotací a tím i provozu na řadě vedlejších železničních tratích s tím, že se částečně nahradí autobusy a ušetří. Rychlejší opotřebení silnic úspory nejen vymaže, ale i převede do záporu. Radní pro dopravu Středočeského kraje Borecký za STAN prokazuje těžkou nekompetentnost.
Špatně se komentuje statistika přepravních výkonů MHD, zejména tvrzení, že v roce 2022 činily přepravní výkony tramvají jen 58 %, metra jen 52 % a autobusů MHD jen 34 % přepravních výkonů roku 2019. Ta čísla zjevně nejsou reálná. Naznačuje to i údaj o počtu přepravených cestujících, podle kterého se v MHD v roce 2022 mělo přepravit 82,4 % počtu cestujících proti roku 2019.
Podivnosti jsou i ve statistice přepravních výkonů nákladní dopravy v ČR. Jejich zvýšení téměř o polovinu v roce 2022 proti roku 2019 (84,29 mld tunokilometrů proti 57,4 mld. tkm) odráží v první řadě nereálně nízkou výši přepravních výkonů nákladní dopravy v ČR v roce 2019. Lví podíl na tom má nákladní silniční doprava – zvýšení z 39 mld. tkm na 65,8 mld. tkm, tj. asi o 68,4 %. Významně se na tom podílí kontroverzní metodika vykazování přepravních výkonů. Přepravní výkony ČR jsou výkony firem registrovaných na území ČR, nezávisle na místu realizace. Takže přepravní výkony železniční dopravy zhruba odpovídají, v případě silniční, vodní a letecké dopravy tomu tak zdaleka není. Kabotáž na území třetích států (ve vodní dopravě ČR dominuje), tranzit přes ČR a další se v letech 2019-22 zvýšily asi o 10 mld. tkm. Dalším problémem je, že export i import mohou realizovat jak firmy registrované v ČR, tak firmy registrované jinde.
Nákladní letecká doprava v ČR klesla statisticky na nulu. Skončil totiž definitivně kdysi slavný podnik zvaný Československé, resp. České aerolinie. Reálně ale nezmizela.
Vozidlový park
Dopravní park železniční dopravy se příliš nezměnil. Mírně přibylo elektrických a dieselelektrických lokomotiv, snížil se počet elektrických jednotek a motorových vozů. Pozitivní je pokračující modernizace dopravního parku. Moderní informační systém se stal již samozřejmostí, podobně automatické otvírání a zavírání dveří. Kromě určitého nákupu nových drážních vozidel přibývá vlaků nízkopodlažních, s elektrickými zásuvkami k nabíjení drobné elektroniky, s klimatizací a s vakuovými WC.
V MHD se zvýšil počet trolejbusů. Počet tramvají se ale snížil a počet vagonů metra stagnoval.
Počet silničních vozidel se zvýšil ve všech kategoriích. Zdaleka nejvýraznější byl růst počtu osobních aut – z 5 851 tisíc v roce 2021 na 6 306 tisíc v roce 2022. Životní úroveň se prý zvyšuje, životní prostředí pláče.
Snížil se počet nákladních lodí všech kategorií. Naopak se zvýšil počet lodí osobních.
Snížil se počet letounů o hmotnosti nad 9 t. Údaje o lehčích letounech chybí.
Trvá (a většinou se i prohlubuje) problém přestárlosti vozidel prakticky všech oborů dopravy. Určité omlazení lze najít jen u trolejbusů. Problém je, že se stáří modernizovaných vozidel počítá od data modernizace, což je zjevná nesrovnalost.
Na českých silnicích přibylo tzv. „ekologických“ silničních vozidel. U aut v roce 2022/21 přibylo elektromobilů 14 195 / 9 051, aut na LPG 114 392 / 108 611, aut na CNG či LNG 22 717, aut na vodík 12 / 6 a nově jsou vykazována auta na bioetanol – 3 233 vozidel. Tzv. aut s ekologickými pohony přibývá. Jak moc to pomůže ochraně životního prostředí, zůstává otázkou. Ochrana stability klimatu podle všeho bude poškozena.
Dopravní infrastruktura
Délka železniční sítě se v roce 2022 proti roku 2021 snížila o 2 km na 9 521 km, (jde zhruba o zkrácení tratě mezi Voticemi a Sudoměřicemi u Tábora přeložkou, byť drobných změn v délce tratí bylo víc), dvou a vícekolejných tratí přibylo 35 km (z toho 20 na zmíněné přeložce a 8 km na přeložce Doubí u Tábora – Soběslav) na 2 068 km, délka elektrifikovaných tratí stagnovala na 3 234 km. Zásadním negativem neuváděných RD 2022 je, že se na několika tratích ve Středočeském kraji přestalo jezdit. Pozitivní je, že se Správě železnic daří minimalizovat počet tzv. pomalých jízd v důsledku technických závad tratí, někdy i jejich zchátralosti.
Délka silnic a dálnic se lehce zvýšila o 24 km na 55 862 km. Délka dálniční sítě se zvýšila o 17 km z 1 346 na 1 363 km. Na tygří skok to nevypadá. Z části v návaznosti na to ubylo 35 km silnic 1. třídy (nyní 5 765 km). Přibylo 38 km silnic 2. třídy (nyní 14 670 km) 4 km silnic 3. třídy (nyní 34 064 km). Problematický je technický stav mnoha silnic, zvláště 3. třídy. Nejednou připomíná tankodrom. Ale i údajně úspěšně ukončená rekonstrukce dálnice D1 mezi Prahou a Brnem má mnoho nedodělků (někde se nevyměnily ani zhavarované nadjezdy), takže o ukončení této notně zpožděné a prodražené rekonstrukce a modernizace nelze reálně mluvit.
Délka tratí metra, tramvají a trolejbusů se nezměnila, což mě vzhledem k realizaci některých investic do tramvajových tratí nejen v Praze překvapuje. Nezměnila se ani délka vodních a místních cest. Počet letišť zůstává 91, byť ve statistice letišť jsou nelogičnosti.
Nehody
Bilance dopravních nehod byla v roce 2022 proti roku 2021 relativně příznivá. Počet mrtvých v odpovědnosti železnice se snížil ze 7 na 2. Mnohem horší je bilance úrazů způsobených drážními vozidly v důsledku sebevražd, zakázané chůze po kolejích a nehod na přejezdech, které jdou vesměs na vrub řidičů neukázněných motorových vozidel, cyklistů a pěších.
Vodní a letecká doprava mají v roce 2022 čistý štít. U letecké dopravy jde dlouhodobě o dopravní letectví, resp. bilance nehod v tzv. všeobecném letectví zůstává neutěšená.
Spotřeba paliv a energií
Spotřeba energie v RD 2022 vykazuje řadu anomálií. Roli hraje „čerpací turistika“ ad.
Celková spotřeba energie se v dopravě ČR v roce 2022 proti roku měla předběžně snížit z 55 247,1 TJ na 52 020,2 TJ, a to při značném růstu přepravních výkonů. Ekolog nejspíš zajásá, odborník si řekne: „Divné“.
V železniční dopravě se spotřeba paliv a energie citelně snížila i při zvýšení přepravních výkonů, a to nejen u nafty, kde to nepřekvapuje, ale i u elektrické energie. I při poměrně intenzivní modernizaci železnic je snížení z 8 596 na 8 358,5 TJ překvapením.
V silniční dopravě se spotřeba energie citelně snížila z 46 323,7 na 43 320,2 TJ. Snížila se přitom spotřeba jak motorové nafty, tak zemního plynu. Jen spotřeba automobilových benzínů a elektřiny vykazuje malý nárůst. Při vysokém růst přepravních výkonů silniční dopravy je to zjevně nelogické.
Vnitrozemská vodní doprava vykazuje určitý nárůst spotřeby paliv a energie, který se při dominujících přepravních výkonech v zahraničí nemusí týkat ČR.
Údaje za leteckou dopravu RD 2022 neuvádí.
Údaje o prodeji pohonných hmot říkají, že se prodej motorového benzínu zvýšil z 1 501 na 1 575 tisíc tun, leteckého petroleje (kerosinu) ze 154 na 262 tisíc tun, motorové nafty z 4 739 na 4 803 tisíc tun a LPG z 86 na 98 tisíc tun. Prodej biosložek, obsažených v prodávaných pohonných hmotách, se snížil. Prodej pohonných hmot je zřejmě podstatně přesnější než statistikou vykazovaná spotřeba paliv a energie podle jednotlivých dopravních oborů.
Dopady na životní prostředí
I předběžné hodnocení dopadů rozvoje dopravy v ČR v roce 2022 na životní prostředí je problematické. Hluková zátěž je prý v pořádku, leč letos se již podruhé po roce 1989 v údajně ekologicky orientované ČR změkčují hlukové normy pro silnice a dálnice, aby se mohly provozovat z hlediska nadměrného silničního hluku hrubě závadné silnice v místech osídlení. Tuto skandální změnu iniciuje ministr zdravotnictví, provádí hlavní hygienik. Prý na veřejném zdraví zas tak moc nezáleží. Tedy, v RD 2022 o hlukové zátěži způsobované dopravou není nic, stejně jako v minulých ročenkách dopravy. Nejen v Praze o tom víme své. Naopak se i při růstu přepravních výkonů mírně snižuje hluková zátěž z železniční a tramvajové dopravy. Tzv. pružné uložení kolejí přináší nižší hlukovou zátěž i při vyšších rychlostech a při srovnatelných dopravních výkonech drážních vozidel.
Neméně problematické je to s emisemi. RD 2022 přináší další (od roku 1990 šestou?) metodickou změnu, která znemožňuje dostatečné srovnání zejména v dlouhodobějším časovém horizontu.
Emise oxidu uhličitého CO2 se v dopravě ČR v roce 2022/21 zvýšily na 21 088 z 20 292 tisíc tun. Přičinily se o to všechny obory silniční dopravy, dále letecká doprava a motorová trakce na železnici. Emise oxidu dusného N2O se zvýšily z 661 na 682 tun, emise metanu CH4 se snížily z 957 na 942 tun.
Emise oxidu uhelnatého z dopravy se měly snížit z 66 238 na 65 812 t, oxidů dusíku NOx se měly zvýšit z 50 362 na 55 653 tun, emise těkavých organických látek VOC se měly zvýšit z 11 725 na 12 157 tun, emise SO2 se zásadně zvýšily z 270 na 365 t (zvýšení jde v zásadě za leteckou dopravou), tuhé emise PM se měly zvýšit z 4 367 na 4 389 tun a emise olova se měly zvýšit z 10,3 na 10,6 tun. Vzhledem k poznámce o metodické změně a zpětném přepočtu dat je problém výše uvedené komentovat, byť meziroční záměny jistě odráží i meziroční růst přepravních výkonů velké části dopravních oborů. Poprvé jsou uvedeny tuhé emise PM letecké dopravy. Jejich dosavadní uvádění jako nula bylo neudržitelné. Stačí se podívat za startujícím letadlem.
Závěr
V úhrnu lze říci, že se česká doprava v roce 2022 sice vracela do normálu, ale ten normál obsahuje i mnohé problematické věci, enormní reálnou národohospodářskou nákladností a vysokou environmentální závadností zejména silniční dopravy počínaje a dopravně přehlíženým, zejména odlehlejším venkovem konče.