Přečetli jsme: JEFTA, další utajovaná dohoda o volném obchodě mezi Evropskou unii a Japonskem. A opět se zdá, že není bez problémů a otazníků. Transparentnost je jen jedním z nich.
Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem byla měla pomoci zvýšit import i export. Partneři chtějí dohodu co možná nejrychleji uzavřít. Ale tajné dokumenty, které mají k dispozici německá média NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung, ukazují závažné nedostatky pro evropské spotřebitele.
WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung dostaly k dispozici stovky stran neveřejných dokumentů. Umožňují tak vhled do jednání, která běží od roku 2013. Nejedná se o texty uzavřené smlouvy. Ale ze současného stavu vyjednávání vychází, že zásady ochrany spotřebitele jsou doposud zakotveny nedostatečně.
Tagesschau uvádí konkrétní příklady znepokojujících oblastí.
Ochrana investorů
Japonci trvají na kontroverzních soukromých arbitrážích, které umožňují firmám žalovat státy o náhradu škody. A to se odehrává za zavřenými dveřmi. Kritici spatřují v arbitráži nástroj, jak koncerny tajně či méně tajně neutralizují demokratické rozhodování.
Vzhledem ke kritice dohody s Kanadou CETA, Evropská komise po protestech zavedla jako standard veřejné investiční soudy, kde jsou soudci jmenováni vládami. Komisařka Malmströmová k tomu uvedla, že nový systém bude prý fungovat jako mezinárodní soud.
Prozatím ovšem Japonci takovouto úpravu odmítají a v tématu „nejsou pokroky.“ Je možné, že se téma vyřadí a bude se projednávat až ke konci vyjednávání. Zaznívá i varování, že některé klauzule jsou v CETA přísnější, zatímco v návrhu dohodu s Japonskem měkčí.
Princip předběžné opatrnosti
V EU platí princip tzv. předběžné opatrnosti. Říká, že výrobky nesmějí na trh tak dlouho, dokud nemohou být rizika pro spotřebitele vědecky vyloučena. Ale tento fundamentální princip EU je v prozatímním textu zakotven jen velmi omezeně. Skutečně důležité kapitoly jako zemědělství jsou tímto nedotčeny. Princip, na kterém spočívá ochrana životního prostředí či ochrana spotřebitele v EU, není zajištěn.
Obchod se dřevem
Kritici mají obavy z nelegálního obchodu se dřevem. Japonsko je jedním z největších dovozců dřeva na světě a má velmi laxní regulaci. Dovoz z Evropy by mohl být smlouvou ještě povzbuzen, i s nelegálně poraženým dřevem z národních parků a ochranných oblastí, např. z Rumunska.
Standardy ochrany jsou v dohodě dosti omezeny, jen na pár řádků a neobsahují žádné konkrétní závazky. Není zde uvedena regulace dřeva ani akční plán EU k ochraně lesů. Klauzule o obchodu se dřevem je tedy možno považovat za velmi slabé a strany k ničemu nezavazují.
Příklad: lov velryb
V Japonsku se nadále loví velryby. Evropská komise to ale u Japonska ignoruje. I když od roku 1986 platí u lovu velryb moratorium, Japonsko loví dál. Údajně ovšem k vědeckým účelům. Ale zákaz lovu ohrožených druhů není součástí smlouvy. Lov velryb není v smlouvě vůbec zmíněn. Ovšem import velrybího masa je do EU stále zakázán.
Transparence
Německo sází na větší efekty z liberalizace obchodu pro zemědělský a průmyslový sektor a také doufá v otevření trhu veřejných zakázek, hlavně v dopravě. A Komise EU slibuje evropským firmám nové obchody a tak i pracovní místa.
V Japonsku jsou zatím veřejnosti dostupné jen čtyři dokumenty. I když japonský premiér Abe varoval, že únik dokumentů by byl „vážným narušením důvěry.“ Po protestech provázejících vyjednávání o TTIP a CETA se Komise rozhodla, že „na to půjde jinak.“
Eurokomisařka Malmströmová v každém vystoupení zdůrazňuje, jak je důležitá transparence. Jenže vzhledem k dohodě s Japonskem nebyl ani zveřejněn vyjednávací mandát. A dává se formální zdůvodnění: jednání bylo zahájeno v roce 2012, tedy před onou ofenzívou transparentnosti, která byla schválena až v roce 2015.
Malmstromövá údajně tlačí na zveřejnění mandátu, které nepovažuje za škodlivé, ale naopak za nápomocné, aby odbouralo obavy a spekulace. Jenže státy EU tuto výzvu nevyslyšely. Také proto organizace Greenpeace materiály zveřejnila online.
Texty zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.