Balkánské zápisky píší o rezignaci šéfa bezpečnostní informační agentury a předvolebních zápasech o moc v Srbsku.
Ode chvíle vyhlášení voleb do parlamentu, které se konají letošního 17.prosince, dochází v Srbsku snad každý den k velkému střetu mezi opozicí a režimem. Mimo hlavních voleb se konají volby do bělehradského zastupitelství a volby do autonomního parlamentu oblasti Vojvodina.
K těmto volbám dochází na nátlak opozice a prezident Aleksandar Vučić rozhodnutí komentoval slovy: „Je důležité, aby lidé rozhodli, neboť lidé jsou nositeli suverenity, národ je suverenita… S tím nemám problém.“
Hlavní opoziční sílou je hnutí „Srbsko proti násilí“, které bylo hnacím motorem pro vyhlášení mimořádných voleb a pořádalo od jara každý týden v sobotu protestní shromáždění. Do voleb jde pod hesly: „Chceme, aby Srbsko vedli lidé, kteří nejsou provázáni s organizovaným zločinem, nechceme být toxikováni ani jídlem ani vzduchem.“ Další velkou opoziční skupinou jsou dvě vlastenecké strany, které se spojily, a to Dveri a Zavetnici.
V pohledu na dvě největší opoziční uskupení lze očekávat útok na politiku Aleksandra Vučiće a Srbskou pokrokovou stranu, které byl dlouhá léta předsedou, a to jednak z pohledu vstupu do EU, kdy Srbsko se vzdaluje od EU a na druhé straně z pohledu, že se Srbsko zříká suverenity nad Kosovem pod tlakem EU. Naopak Vučićovým hlavním argumentem bude ekonomika a kvalita života. V tomto ho bude opozice napadat, kolik tento pokrok znamená v zadluženosti Srbska.
Dne 3. listopadu vyšla opozice do volebního boje s dokumentárním filmem o Vučićovi nazvaný „Ja, Aleksandar: Državni gambit“ (Já, Aleksandar: Státní gambit). Film vysílaný soukromou opoziční TV-stanicí N1 (vlastníkem je Dragan Šolak, který vlastní mediální skupinu United Group media vzniklou za pomoci amerického a Sorosova kapitálu) popisuje srbského prezidenta, který hraje nekončící šachovou partii a obětovává demokratické svobody a lidská práva pro vzestup své autoritativní moci.
Další epizodou v předvolebním klání je dnešní ohlášení demise ředitele srbské Bezpečnostně informativní agentury (BIA) Aleksandra Vulina, bývalého ministra vnitra a jednoho z dřívějších předních činitelů Srbské pokrokové strany. O Vulinovi se ví, že má vřelé vztahy k Rusku a s Vladimirem Putinem. Od ruského ministra obrany Sergeje Šojgua dostal v loňském roce vyznamenání za zásluhy ve vzájemných vztazích Ruska a Srbska na poli obrany. Letos v létě USA zavedly sankce vůči Vulinovi pro obvinění z korupce na úkor míru a stability západního Balkánu. Ve zdůvodnění se píše o tom, že s obchodníkem se zbraněmi Slobodanem Tešićem zneužíval své autority k napomáhání ruským aktivitám a posilování ruského vlivu na Balkánu.
V aktuálním zdůvodnění své demise Aleksandar Vulin uvedl, že „USA a EU požadují jeho demisi, aby na Srbsko nebyly uvaleny sankce.“ Vulin to neguje s tím, že je podstatou tlaku na Srbsko, ale chce svojí demisí předejít tomu, aby prostřednictvím jeho osoby byl na Srbsko vyvíjen nátlak. „Moje demise nezmění politiku USA a EU vůči Srbsku, ale může zmírnit nové požadavky a vydírání… Nechci být součástí antiruské a antisrbské hysterie“ uvedl ve svém prohlášení Aleksandar Vulin.
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.
Ilustrační foto: Autor – By Ministry of Defence of Serbia via Wikicommons