Rychlost strukturálních změn v sousedním Německu je závratná.
Berlín zachvátila politická paralýza, energetická krize byla poslední ranou německé výrobě, píše agentura Bloomberg k současné situaci v německém průmyslu.
Německo čelí bolestivé realitě: období průmyslové velmoci se možná chýlí ke konci. Průmyslová výroba v největší evropské ekonomice má od roku 2017 klesající tendenci a pokles se zrychluje s tím, jak klesá konkurenceschopnost.
Základy německého průmyslu se rozpadly jako domino. Spojené státy se Evropě vzdalují a svým spojencům v Evropě se snaží konkurovat v oblasti investic do klimatu. A stále silnějším konkurentem se stává i Čína, která navíc nakupuje méně a méně německého zboží.
Poslední ranou pro německé výrobce byla ztráta levného ruského zemního plynu, konstatuje Bloomberg.
Domácí politická stabilita prohlubuje dlouhodobé politické problémy Německa, k nimž patří poničená infrastruktura, stárnoucí populace a velká byrokracie. Německý vzdělávací systém se stal symbolem nedostatku veřejných investic.
Jak se v článku píše dále, v některých případech je průmyslový útlum otázkou malých kroků, např. omezení investičních plánů, jinde jsou ale změny viditelnější – například přesun výrobních linek či snížení počtu zaměstnanců.
Bundesbanka a další odmítají, že by se v Německu blížila deindustrializace – země má stále velký počet malých a aktivních výrobců. Jenže vzhledem k tomu, že reformy se v Německu zastavily, není vůbec jasné, co úpadek zastaví.
Vládní koalice kancléře Olafa Scholze čelila v listopadu rozpočtové krizi, která vládu ponechala bez finančních zdrojů na investice. V německé společnosti vládne podle agentury všeobecná frustrace, neboť rychlost strukturálních změn v zemi je „závratná“, jak to popsal Volker Treier z německé průmyslové a obchodní komory.
Přestože v posledních týdnech vyšly do ulic statisíce lidí, aby protestovaly proti Alternativě pro Německo, AfD ve všech průzkumech vede. Scholzova aliance vedená sociálními demokraty má podle analýzy posledních průzkumů, kterou provedl Spiegel, podporu 34 % voličů.
Některé hlasy varují, že slábnoucí konkurenceschopnost průmyslu hrozí uvrhnout Německo do sestupné spirály. Právě schopnost konkurovat byla silnou stránkou německé ekonomiky orientované na vývoz.
Hlavním katalyzátorem těchto problémů v německém průmyslu byla energetická krize v létě 2022. Ceny energií zůstávají vyšší než v jiných ekonomikách, náklady se ale zvyšují i díky vyšším mzdám a složité regulaci.
Jedním z nejhůře postižených odvětví je chemický průmysl, kde jde o přímý důsledek ztráty levného ruského plynu, například firma BASF už propustila 2600 lidí.
Dalším problémem je podle článku pomalá německá byrokracie, která nestíhá, ačkoliv podniky jsou připraveny investovat. Jako další zdroj německých problémů figuruje Čína. Zpomalení čínské ekonomiky vede k poklesu zájmu o německé zboží a Čína Německu levně konkuruje v některých klíčových odvětvích jako je elektromobilita.
Bundesbank ve své zářijové zprávě dospěla k závěru, že pokles zpracovatelského průmyslu, který se na ekonomice podílí necelými 20 %, není znepokojivý, pokud je postupný. Takový trend ale bude znamenat konec pro německou základní výrobu, například pro düsseldorfskou továrnu na trubky, která právě po více než 130 letech existence zavřela svůj 90hektatový areál.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.